DepersonalizaceDepersonalizace

Dotaz čtenáře 11 červenec 000 01:40

Jak z toho ven? A proč vzniká? Děkuji

Ing. Luďka Ježová 17 červenec 000 05:27

Zeptejte se nás

Náš tým koučů je každodenně připraven reagovat na situace, se kterými se v životě setkáváte. Pokud se vám některé z nich opakují a nevíte, jak se znich vymanit, zkuste nás oslovit svým prvním dotazem.

Vstoupit do naší poradny

Dobrý den, děkuji za zajímavý dotaz, který může pomoci i ostatním lidem.

Depersonalizační porucha (DP) je jednou z nejrozšířenějších a přesto asi nejméně prozkoumanou poruchou mozku.

Často jde tato porucha ruku v ruce s úzkostmi a depresemi, ale není to totéž. Zatímco úzkostný stav vnímá jeho nositel jasně, depersonalizační poruchu lidé popisují jakoby byli v mlze, jakoby vše viděli za zamlženým sklem, jakoby by byli jen pozorovateli svého života, ale ne jeho aktéry. Jsou otupělí. Jako roboti.

Okolí na těchto lidem ani nemusí nic poznat. Člověk trpící DP může v běžném životě fungovat, ale jen jaksi náměsíčně. Bez emocí, jako zombie.

Takový člověk se sice snaží předstírat, že je “normální”, ale nejraději by někam zalezl a byl sám, bez vnějších podnětů. Snaží se chovat tak, aby se nepříjemným pocitům vyhnul. Uhýbá jim a kruh se stále zmenšuje. Vyhledává rutinní práci a stále více se dostává do izolace, kde se však ještě více prohlubuje jeho strach a frustrace. A postupem jsou tito lidé vyřazeni z normálního života.

Jejich mozek nespojuje emoční prožitek a tělesný prožitek, které by se měly normálně doprovázet. Lidé trpící touto poruchou se tak cítí cizí v tomto světě. A jsou odpojeni nejen od vnějšího světa, ale i od sebe samých. Emočně i fyzicky.

V mozku dojde k rozpojení centra, které řídí emoční zážitky od centra řídící racionální myšlení.

K depersonalizační poruše může dojít tak, že mozek se buď vlivem jednorázového silného traumatického zážitku nebo díky dlouhotrvajícímu utrpení (týrání, ponižování) dostane do tzv. limitního stavu a zkrátka se vypne. Odpojí své emoční centrum.

Může, ale nemusí to být hned po traumatickém prožitku. Někdy to vypadá, že to člověk přežil bez větší psychické újmy, ale po čase může nevinný spouštěč v podobě únavy, vyčerpání apod. rozvinutí DP odstarovat.

Je prokázáno, že DP může spustit i užívání drog.

I když zcela jistě medikace pacientovi v určité fázi pomáhá, příčinu vzniku DP neřeší.

A nyní se dostáváme k tomu podstatnému a snad již všeobecně známému. Tedy, že vše je v hlavě.

V podvědomí mozku jsou zapsány programy, které blokují jeho znovunahození, tedy opětné zapojení emočního centra. Zde by mohla velice dobře pomoct metoda Emočních rovnic, která s chybnými programy v mozku cíleně a systematicky pracuje. Hledá je, otáčí je a mění je.

Přestaňte se dál trápit. Pokud jste napsal tento dotaz, svědčí to o tom, že se s tím, jak žijete, nechcete smířit a chcete s tím něco dělat. Cesta, jak z toho ven, existuje.

Pojďme si třeba v pátek 20.7. kolem 10. hod. zavolat a popovídat si o tom, jaké jsou možnosti.

Budu čekat na Vaši odpověď.

S pozdravem

Ing. Luďka Ježová, certifikovaný kouč Emočních rovnic

 

Odpovídá kouč:

Ing. Luďka Ježová
Dnešní dost šílená doba klade na nás všechny opravdu vysoké nároky, a tak se každý z nás může dostat do situace,...Objednání lekce s koučem
Získejte 1000 Kč / 40 € na svůj první koučink.