Když matka velí

Většinou jsou u nás doma s dětmi ženy. Na muže tato povinnosti připadá jen málokdy. Dětský mozek přichází na svět čistý a vše, co se bude učit, bude hlavně od toho, kdo s ním bude trávit nejvíce času. Definoval jsem pojem Primární autority.

To je osoba, která má k dítěti velmi blízký vztah, šatí jej a sytí a poskytuje mu nocleh. Tato osoba je pro vývoj jedince určující. Dětský mozek se od ní perfektně naučí jazyk a vše, co Primární autorita dělá, se bez posuzování zapisuje do mozku jako pravda.

Je úplně jedno, zda tato osoba je hodná, zlá, nervózní, poklidná, bohatá či chudá. Dětský mozek přijímá a překládá si její jednání, postoje a výroky jako absolutní pravdu. Když je Primární autorita poučená o síle programování dětského mozku, není těžké připravit pro život úžasného jedince. V opačném případě vypustí z hnízda člověka, který si celý život bude stěžovat na mnoho věcí a depresivní myšlenky mu budou denním průvodcem.

Rád bych zde poukázal na některé postoje, výroky a chování matek, které se negativně zapsaly do hlav mých klientů:

Potlačování spontánnosti a horlivosti

Zkuste si tyto Emoční rovnice nahrát do hlavy robota Emila a pozorujte, jak se bude chovat. Hezky jednu po druhé. Robot Emil je umělá inteligence, která má stejný mozek jako my lidé, akorát z drátů a čipů.

Na příkladech vidíme, že každý emoční zápis se dá přeložit do lidského chování. Lidské chování připadá jedinci normální, a to proto, že veškeré Emoční rovnice jsou v hlavě uloženy s hodnotou ano. Máme tedy pocit, že naše jednání jsou tak správná. Je úplně jedno, že mohou působit destrukce, bolest, žal, nevěru, neshody atd. Mozek jeho majiteli vždy bude hlásit, že jedná správně a nenapadnutelně.