Pro jakou práci se hodí vaše děti?

Mnozí rodiče si myslí, že musí své potomky správně vychovávat a tak jim udílejí obrovské množství rad, co by měly a jak a zapomínají přitom na to, že ony samy nejlépe vědí, kde je jim dobře a tam se přirozeně uchylují. Dětem nemusíme říkat, jdi sem nebo tam. Přirozeně si jdou za svým a přirozeně činí, co je baví a interesuje.

Podporujte dětské kladné emoce a zájmy

Myslíme si, že musíme děti vychovávat, ale přitom nejlepší výchova je podporovat jejich kladné emoce a zájmy. Jedině tak se dává průchod jejich spontánním projevům a zbytečně neblokujeme jejich sklony k činění toho, co mají rády.

Pokud ale nepoučení rodiče přílišně vnucují svým potomkům své představy, dusí jejich přirozenost, což se ve finále projeví jako neschopnost si uvědomit, co mě vlastně baví a jsem pro výběr své budoucí činnosti ochromen. Pokud dovolíme dětem, aby si dělaly, co samy chtějí a nedestruktivně je usměrňujeme v jejich chtěních, dosáhneme velmi pozitivních výsledků v jejich orientaci na budoucí práci. Veškerá budoucí práce člověka je stejně jenom přenesená dětská hra. Všichni si stále hrajeme, i když jsme dospělí, akorát si k tomu pořizujeme jiné hračky.

Mezi jaký typ rodičů patříte vy?

Život je velmi jednoduchý, akorát si ho my, lidé, stále komplikujeme. Dejme průchod pozitivním emocím svých dětí, dovolme jim, aby si dělaly radost tím, že si půjdou za svým a nezakazujme jim jejich přirozená chtění. Pouze tam, kde je příjemno, chce každý trávit svůj čas a je jedno, kolik mu je.

Nepřehánějme to s kvalitní výchovou v domnění, že sami nejlépe víme, co je pro naše dítě tím nejlepším.

Rodiče často podceňují sílu zájmů a přitom jsou to právě zájmy, které rozhodují o tom, co si dítě vybere jako své budoucí povolání. Pokud jim budeme vnucovat ty své, poničíme originalitu zájmové struktury jedince a tím způsobíme svým potomkům budoucí peklo. Zařadí se do zástupu těch, kteří si musí kupovat mnoho knih, aby poznali, kdo vlastně jsou a pro co se hodí. Vina však není v nich, ale v jejich rodičích. Aniž by si to pamatovali, v jejich vlastní rodině jim bylo denně bráněno v přirozeném činění.

Nechápu to, proč jsou rodiče tak hloupí, proč si myslí, že právě jejich poučky a jejich zájmy jsou tím, pro co by se mělo jejich dítě hodit a co by mělo následovat celý svůj život. Život jedince je přece originální a nikdo nemá právo jej nikomu přeměňovat do obrazu svého.

Díky nerozumným zásahům rodičů mám mnoho klientů, kteří nevědí, kam se mají v životě zařadit. Nevědí, kam patří a pro jakou práci se hodí. Připadají si jako vystrčenci a štvanci, kteří byť horlivě chtějí, nevědí, kam patří. Jiní jsou zase věčnými školáky. Stále studují a hlásí se z jedné školy na druhou. Nevědí, pro co se vlastně hodí a tak nakonec stejně skončí někde úplně jinde, než si původně mysleli.

Jaká je ideální práce pro vaše dítě?

Osobně znám člověka, který studoval vysokou školu a vystudovaný obor využíval v praxi pouhých 5 měsíců. Pak z něj utekl a začal se přeučovat na něco zcela jiného a pak znova na něco jiného a znova a znova. Nechtěně promarňoval čas učením se stále nového. A jak je to možné? Zkoumáním jeho minulosti a stylu výchovy jsme odhalili, že měl neustále domácí vězení, že na jeho zájmy a touhy nebyl brán zřetel, že byl nucen hlavně k tomu, aby jeho máma byla spokojená a když nebyla, dostával neustále tresty. Tento člověk, leč velmi chytrý a s průměrným prospěchem blížícím se 1,0, sváděl svůj životní boj s nalezením své vlastní identity, aby mohl konečně spočinout v jedné práci a nemusel poletovat z jedné do druhé.

Bolestivé hledání své ideální práce skončilo jejím nalezením, ale to mu bylo už skoro 50.

Dávejte svým dětem volnost

Proto vyzývám rodiče, aby svým dětem nechávali volnost v jejich projevech a podporovali je v tom, co je baví. Sami se pro ně stali dobrým příkladem a odpustili si to neustálé poučování a vyhrožování a trestání, pokud není po jejich.

Originalitu člověka totiž nepředěláme, jenom vyrobíme paskvily, které se pak díky nám budou muset protloukat životem a častokrát z posledních sil hledat svůj vlastní smysl bytí.