
Koučink|Chci se stát koučem|Škola a kurzy koučinku
Kurz koučinku: kompletní průvodce, jak si vybrat a co vás čeká
Aleš Kalina
Je půl jedenácté večer a vy máte v prohlížeči otevřených jedenáct záložek. Všechny slibují skoro to samé. Jedna škola to zvládne za víkend, druhá za rok. Jedna stojí devět tisíc, druhá dvě stě deset. A vy sedíte a nevíte, jestli je ten rozdíl v kvalitě, nebo jen v drzosti.
Znám ten pocit z druhé strany. Školu koučinku vedu od roku 2008 a za tu dobu jí prošlo sto třicet pět lidí. Aktivně dnes koučuje osm z nich.
Osm ze sto třiceti pěti.
Tímto číslem začínám schválně, protože je to ta nejužitečnější věc, kterou vám o kurzech koučinku můžu říct. Žádná škola vám ho nedá — ani ta moje ho dlouho neříkala nahlas. A přitom je to jediné číslo, které vypovídá o tom, co se s absolventy doopravdy stane.
Tento průvodce vám neprodá můj kurz. Ukáže vám, jak si vybrat jakýkoli kurz koučinku tak, abyste za rok nelitovali — i kdyby to nakonec byl kurz někoho úplně jiného.
Nejdřív si odpovězte, proč to vlastně chcete
Většina lidí přijde s tím, že chtějí pomáhat lidem. To je hezké, ale je to jako říct, že chcete jet na dovolenou. Kam? Na jak dlouho? S kým?
Za těmi slovy se skoro vždycky schovává jedna ze tří věcí. Buď vás nebaví práce a koučink vypadá jako únikový východ. Nebo jste si sami prošli něčím těžkým, pomohlo vám to a chcete to předat dál. Anebo jste dostali od několika lidí zpětnou vazbu, že se s vámi dobře mluví, a začali jste přemýšlet, jestli by z toho nešlo žít.
Všechny tři důvody jsou legitimní. Ale každý vede k jinému kurzu.
Martin za mnou přišel s tím, že je patnáct let v korporátu a už to nemůže vydržet. Když jsme se bavili dál, ukázalo se, že nechce koučovat — chtěl odejít. Koučink byl jenom první dveře, které v tu chvíli viděl. „Já jsem si to celé vysnil jako útěk," řekl mi. „Až pak mi došlo, že utíkám do práce, která je ještě těžší." Neznamená to, že se koučem nestane. Znamená to, že se rozhodne s otevřenýma očima — a to je jediný způsob, jak se takové rozhodnutí dělat.
Konkrétní krok: Napište si na papír jednu větu, která začíná „Chci se stát koučem, protože…" a doplňte ji. Pak se u té odpovědi zeptejte „a proč?" ještě třikrát za sebou. Co zbude po třetím proč, je váš skutečný důvod. Podle něho vybírejte.
Jestli zjistíte, že důvodem je únik, není to konec. Je to jenom informace, kterou je lepší mít teď než po zaplacení. Víc o tom v článku Koučink jako druhá kariéra po 40.
Co všechno se dnes schovává pod slovem „kurz koučinku"
Slovo kouč není chráněné. Může se tak nazvat kdokoli, kdo si to napíše na vizitku. A stejně tak není chráněné slovo kurz — pod jednou nálepkou se dnes prodávají věci, které spolu nemají nic společného.
Zhruba se dají rozdělit do tří skupin.
- Víkendové kurzy. Dva až tři dny, řádově tisíce až desetitisíce. Dozvíte se, co koučink je, vyzkoušíte si pár otázek a odjedete s certifikátem. Jako naučit se řídit za jedno odpoledne na parkovišti — základ máte, do provozu se ale sami nepustíte.
- Akreditované výcviky. Několik měsíců až rok, mezinárodní metodika, desítky až stovky tisíc. Dostanete strukturu, standard a titul, který něco znamená i v zahraničí.
- Autorské školy. Jeden lektor, jedna metoda, malá skupina. Nedostanete mezinárodní razítko, dostanete konkrétní řemeslo od konkrétního člověka.
Moje škola patří do třetí skupiny a je poctivé říct, co to znamená: Emoční rovnice jsou moje metoda a moje licence. Nejsou akreditované u ICF. Jestli hledáte mezinárodní certifikaci, jděte jinam — a myslím to bez ironie.
Konkrétní krok: Než začnete porovnávat ceny, zařaďte každý kurz ze svého seznamu do jedné ze tří skupin. Zjistíte, že jste doteď srovnávali jablka s traktory. Podrobněji se tomu věnuje Koučink kurz: přehled, certifikace, plusy a mínusy a Kurz koučinku Praha: podle čeho vybírat.
Sedm otázek, které škole položte, než zaplatíte
Tyto otázky používejte na každou školu včetně mojí. Dobrá škola na ně odpoví bez uhýbání. Ta, která začne mluvit o něčem jiném, vám právě odpověděla.
- Kolik lidí jste vycvičili a kolik z nich dnes koučuje? Nejdůležitější otázka ze všech. Většina škol zná první číslo a druhé ne — což samo o sobě něco říká.
- Kdo přesně mě bude učit? Jméno, ne „tým zkušených lektorů". A bude to ten člověk celou dobu, nebo jen na úvodním dni?
- Kolik nás bude ve skupině? V patnácti lidech se dá schovat. V deseti už ne.
- Kolik hodin budu opravdu koučovat, ne poslouchat? Koučink se nedá naučit poslechem, stejně jako se plavat nedá naučit z břehu.
- Co se děje po skončení? Kurz, který končí předáním certifikátu, vás nechá na nejtěžším místě — na začátku.
- Můžu mluvit s někým, kdo to dodělal a nedaří se mu? Reference spokojených absolventů má každý. Škola, která vás pustí i k tomu, komu to nevyšlo, nemá co skrývat.
- Co když zjistím, že to není pro mě? Ptejte se na podmínky odstoupení dřív, než podepíšete.
Lenka, která zvažuje moji školu, mi tyto otázky poslala mailem. Napsala do něj větu, která mi utkvěla: „Promiňte, že se ptám tak přímo, ale už jednou jsem zaplatila za kurz, ze kterého mi zbyl jen šanon." Odpověděl jsem jí na všech sedm. Ať se nakonec rozhodne jakkoli, ptala se správně.
Konkrétní krok: Zkopírujte těchto sedm otázek do mailu a pošlete je třem školám, které máte v užším výběru. Nesrovnávejte pak jejich odpovědi — srovnávejte, jak rychle a jak přímo odpověděly.
Víc o rozpoznávání kvality najdete v článcích Nejlepší škola koučinku v ČR: podle čeho poznat skutečnou kvalitu a Jak si vybrat školu koučinku, která vás skutečně posune.
Kolik to stojí — a co ta cena doopravdy znamená
Rozptyl cen je v Česku obrovský a nedá se z něj vyčíst kvalita. Dá se z něj ale vyčíst něco jiného: kolik času s vámi lektor stráví.
Podělte cenu počtem hodin, které s vámi ten člověk skutečně bude. Pak podělte ještě počtem lidí ve skupině. Vyjde vám, kolik platíte za hodinu jeho pozornosti — a najednou zjistíte, že „levný" kurz pro třicet lidí je na hodinu pozornosti dražší než ten, který vypadal nedostupně.
Moje škola stojí 210 000 korun. Je to hodně peněz a nebudu předstírat, že není. Za ty peníze je čtrnáct dní intenzivní práce a šest měsíců mentoringu, v deseti lidech, se mnou. Ne s asistentem.
A přesto: pro někoho je to nejlepší investice, kterou udělal, a pro někoho vyhozené peníze. Rozdíl není v ceně. Je v tom, co s tím ten člověk potom udělá.
Konkrétní krok: U každého kurzu spočítejte cenu za hodinu lektorovy pozornosti podle vzorce cena ÷ hodiny ÷ počet lidí ve skupině. Teprve toto číslo se dá porovnávat.
K penězům víc v článku Vyplatí se investovat 210 000 Kč do školy koučinku? a Koučink jako podnikání: jak začít profesionálně.
Certifikát vás neuživí. Klienti ano.
Toto je místo, kde se nejvíc absolventů zasekne. Kurz doděláte, certifikát máte, znalosti máte — a pak sedíte doma a čekáte, že někdo zavolá.
Nikdo nezavolá. Ne proto, že jste špatní. Proto, že o vás nikdo neví.
Certifikát funguje jako řidičák. Opravňuje vás vyjet, ale nezařídí, že budete umět jezdit v provozu, a rozhodně vám nekoupí auto. Tuto část školy dlouho podceňovaly úplně všechny včetně mojí — a přesně tady se láme těch sto dvacet sedm lidí, kteří dnes nekoučují.
Hance trvalo roky, než se koučinkem uživila. Roky. Když se mě dnes někdo zeptá, za jak dlouho se tím dá živit, odpovídám, že nevím. Kdo vám na to odpoví číslem, lže vám.
Konkrétní krok: Ještě než se přihlásíte, napište si jména pěti lidí, kterým byste mohli nabídnout první koučovací hodinu zdarma. Když vám ten seznam dá práci, není to problém kurzu — je to informace o tom, co vás po něm čeká.
Této fázi se věnují Jak získat první klienty jako kouč a Jak se stát výjimečným koučem: odlišení se v přeplněném oboru.
Jak poznáte, že na to máte
Nepotřebujete předchozí vzdělání ani praxi v oboru. Potřebujete něco jiného — mít něco za sebou. Nějaký život, nějakou zkušenost, něco, čím jste si prošli. Bez toho nemáte co koučovat.
Nejlepší kouči, které jsem vycvičil, nebyli ti nejchytřejší ve skupině. Byli to lidé, kteří vydrželi mlčet. Kteří dokázali sedět naproti někomu, kdo pláče, a nesnažit se to hned opravit.
Protože hlava jde vždycky první — a člověk, který v sobě nemá srovnané vlastní programy, je bude nevědomky přenášet na klienty. Proto první část školy není o technikách. Je o vás.
Konkrétní krok: Zkuste tento týden jeden rozhovor, ve kterém si zakážete radit. Jenom se ptejte a mlčte. Když to vydržíte půl hodiny, máte základ. Když ne, víte, na čem pracovat — a je to práce, která se dá naučit.
Podrobněji v článcích Jak poznat, že máte talent stát se koučem a Co musí umět kvalitní kouč osobního rozvoje.
Průvodce tématem: všechno o studiu koučinku
Články, které rozvádějí jednotlivé části tohoto průvodce.
Než se rozhodnete
- Jak poznat, že máte talent stát se koučem?
- Koučink jako druhá kariéra po 40: má smysl začínat znovu?
- Chceš se stát koučem?
- Jste připraveni rozvinout svůj plný potenciál kouče?
- První krok: jak začít cestu k mistrovství
Jak vybrat kurz nebo školu
- Kurz koučinku Praha: podle čeho vybírat
- Nejlepší škola koučinku v ČR: podle čeho poznat skutečnou kvalitu?
- Jak si vybrat školu koučinku, která vás skutečně posune?
- Koučink kurz: přehled, certifikace, plusy a mínusy
- Certifikovaný mentální kouč: co to znamená a jak získat certifikaci
- Proč mistrovství vyžaduje rok (a ne víkendový workshop)?
Co vás čeká ve škole
- Výcvik koučů v Praze: jak učím budoucí profesionální kouče
- Pro koho je Škola koučinku Aleše Kaliny – a pro koho není?
- Škola elitních koučů Aleše Kaliny
- Studium koučinku: cesta, která vám změní život i kariéru
- Koučink akademie
- Termíny kurzů školy elitních koučů
- Vyplatí se investovat 210 000 Kč do školy koučinku?
Řemeslo a mistrovství
- Co musí umět kvalitní kouč osobního rozvoje
- Klíčové vlastnosti úspěšného životního kouče
- Jak rozvíjet koučovací dovednosti?
- Tajemství mistrů: co vidí, co vy zatím nevidíte
- Proč většina koučů zůstane navždy průměrná
- 9 signálů, že se opravdu posouváte
- Jak se stát koučem osobního rozvoje
Po škole: první klienti a podnikání
- Jak získat první klienty jako kouč?
- Koučink jako podnikání: jak začít profesionálně?
- Jak se stát výjimečným koučem: odlišení se v přeplněném oboru
Co si z toho odnést
Dobrý kurz koučinku se nepozná podle ceny, délky ani podle toho, kolik razítek má na certifikátu. Pozná se podle toho, kolik jeho absolventů dnes skutečně koučuje — a jestli vám to číslo škola řekne, i když je nelichotivé.
Moje je osm ze sto třiceti pěti. Není to číslo, na které bych byl pyšný. Je to číslo, které jsem si musel přiznat, abych mohl školu změnit — proto dnes beru deset lidí ročně a proto k výcviku patří půl roku mentoringu.
Nebude to za víkend. Ale bude to.
Pokud na to nechcete být sami: Podívejte se na Školu koučinku. Najdete tam přesně, jak probíhá, pro koho je i pro koho není, a co všechno vám nedá. Přijímám deset lidí ročně a učím osobně — takže než se rozhodnete, budeme spolu mluvit. Žádný formulář, žádný obchodník.
A jestli si zatím nejste jistí ani tím, jestli je koučink vaše cesta: co byste dělali, kdyby vám nikdo nemohl dát certifikát, ale mohli byste rok sedět naproti lidem a pomáhat jim? Odpověď na tuto otázku vám řekne víc než jakékoli srovnání kurzů.



