Stává se, že se nás chování či jednání jiného člověka dotkne. Občas i cítíme, že můžeme za určitou situaci. Možná ale zbytečně přebíráme vinu. Ačkoliv je naše realita odrazem našeho emočního nastavení, ne vždy musí být realita tvořena námi.
I když budeme mít své emoční nastavení dokonale čisté, můžeme v naší realitě vidět člověka, jehož chování není podle našich představ. Možná nás bude i nějakým způsobem slovně napadat, kritizovat a urážet. Je ale nutné si to brát osobně? Nikoliv. Možná jsme se pouze stali součástí jeho reality. Daný člověk si má skrze nás něco uvědomit.
Všichni jsme vzájemnými zrcadly, proto naše dobré chování může přitáhnout něčí negativní chování. Ukazujeme mu, že potřebuje ve svém chování něco změnit, aby již nezažíval ten stejný pocit jako s námi.
Každý z nás má nějaké slabiny. Dopouštíme se opakovaně určitých chyb. Mnohdy i víme, v čem jsme slabí. Musíme se ale cítit špatně, pokud do nich druzí útočí? Opět platí, že nikoliv. Jsme to přece my. Každý má nějaké kvality a nějaké nedostatky, to všechno tvoří daného člověka.
Pokud si tak útok do slabiny bereme osobně, pak pravděpodobně máme na své duši zranění, které je zapotřebí uzdravit. A pak mohou druzí útočit do našich slabin, jak se jim zlíbí. Uděláme si sami ze sebe srandu a naše okolí bude překvapené, že jsme jim vzali tu moc se do nás strefovat.
Člověk je od přírody společenský tvor. Proto máme někdy pocit nedostatečnosti, když o nás nejeví zájem přátelé, klienti či potenciální partneři. Vezměme si například schůzku s klientem, na kterou daný člověk nepřijde. Někteří z nás začnou přemýšlet nad tím, proč klient bez omluvy nedorazil.
Začnou se ptát sami sebe: Co jsem udělal špatně? Šel klient ke konkurenci? Nejsem pro něj dost dobrý? A budou dále hledat příčinu. Ve skutečnosti se pouze mohlo stát, že si klient zapsal schůzku špatně. Jeho chování tak nemá nic společného s vámi.
Jen si to představte: Zažili jste jeden z větších úspěchů, po kterém jste toužili třeba i roky. Cítíte se naplnění životem, máte úsměv od ucha k uchu, skáčete radostí do nebes. A v tom přijde člověk, který vám dá najevo, že váš úspěch stejně nic neznamená.
Necháte jej, aby vám radost pokazil? Dotkne se vás jeho poznámka a začnete přemýšlet, proč se radujete, když o nic velkého nejde? Neberte si jeho reakci osobně. Pouze jste mu ukázali, že i on může dosáhnout úspěchu, pokud bude k životu přistupovat odlišně.
Od malička většina z nás slýchává: hlavně nevybočuj, nevyčnívej, neupozorňuj moc na sebe, buď jako ostatní nebo nesnaž se ukázat. Tyto komunistické vzorce pak zapříčiní, že se bojíme být jiní. A stává se, že pokud jiní jsme, druzí nás za to jakýmkoliv způsobem trestají – nepřijímají nás do kolektivu, jsou k nám více kritičtí, jsme terčem jejich útočení, odstraní nás ze společnosti apod.
Buďte rádi, že jste jiní. Kdo by chtěl mít ve svém životě dva úplně stejné lidi? Tím, že nezapadáte do normálu, jste výjimeční. Poděkujte těm, kteří vás nepřijímají. Pouze vám ukázali, že ve vás nevidí tu jedinečnost, kterou jim prezentujete. Zbytečně byste tak s nimi ztráceli čas.
Pamatujte, že se v naší realitě mohou stávat negativní věci. Jestliže se ovšem dějí pouze čas od času, nemusí být odrazem našeho emočního nastavení. Pokud si je ale berete osobně, pak v sobě ukrýváte zranění, které je potřeba uzdravit. Určitě i vy chcete být osobou, která si z jakéhokoliv útoku druhých či z nastolené situace udělá legraci.
Míváte ve své realitě negativní situaci a lidi častěji? Máte z nich špatné pocity? Dotýká se vás chování lidí, které je třeba i pozitivní? Pak je na čase změnit vaše emoční nastavení. Staňte se osobou, která bude energii, radost a štěstí rozdávat, nikoliv brát.
ZÍSKEJTE KONTROLU NAD SVOJÍ ZLOBIVOU HLAVOU
a objevte lepší verzi sebe sama odhalením špatných programů z dětství