Mám mu napsat, když se neozývá?

V tomto článku se chceme zabývat otázkou „Proč vlastně psát partnerovi, když se mi dlouho neozývá?” Proč bych se vlastně měl zabývat tím, co dělá, s kým to dělá a kde to dělá? A proč mi zrovna nepíše?

Jak dlouho mám čekat, když mi neodepisuje? Odešlu zprávu, a nic. Co dělat v takových případech? Jak se orientovat, abych nemusel žít zbytečně v nejistotě a celé toto marnivé a často palčivé očekávání mohl jasně řešit, popřípadě ukončit jednou provždy?

Mám mu napsat, když se neozývá?

Nejprve musíme zjistit takzvané vnitřní motivy, které nás k tomuto počinu vedou. Naše hlava totiž vyhodnocuje různé popudy, na základě kterých potom kalkuluje další otázky v našem vědomí. Je proto velmi důležité pochopit takzvaný vnitřní řídicí motiv, který řídí vše, co se v našem vědomí děje.

Mozek je totiž velmi primitivní nástroj, ale disponuje velkou pamětí a výpočetním výkonem. Dokáže na základě svých vlastních řídicích motivů spouštět další velmi palčivé reakce, které nám pak mohou kazit den.

Chceme-li tedy řešit tuto otázku, co napsat partnerovi, když se neozývá, musíme si uvědomit, co je hlavním řídicím motivem, který nás k této otázce vede.

1. První řídicí motiv: Chci partnerovi vyjádřit svůj názor, že jsme se rozešli příliš brzo a bylo by potřeba na vztahu ještě zapracovat.
2. Druhý řídicí motiv: Vztah ve mně stále ještě žije, byl ukončen jednostranně, a mám potřebu partnerovi stále něco vyjadřovat v domnění, že by se vztah mohl opět obnovit.
3. Třetí řídicí motiv: Nesu v sobě pocit křivdy z ukončeného vztahu a mám potřebu partnerovi nějakým způsobem vyjádřit, že za to může on, že rozchod je jedna velká nespravedlnost, že jsme tomu všemu měli dát ještě nějaký čas a neházet tak rychle flintu do žita.
4. Čtvrtý řídicí motiv: Cítím vnitřní ponížení, že mě partner nechal samotnou, našel si někoho lepšího a v podstatě mě vyměnil a nechal mě samotnou.

A nyní můžeme odpovědět na položenou otázku: Mám mu napsat, když se neozývá z pohledu řídicího motivu?

První řídicí motiv

Pokud jsme se ve vztahu rozešli příliš brzy a nedali jsme mu patřičné množství času, je potřeba si uvědomit, že rozchod už je pouze vyústěním dlouhodobé ignorace určitých nefunkčností ve vztahu. Pokud tedy partner nabyl přesvědčení, že bolest s vámi již přerostla určitou míru a došlo k rozchodu, může v něm být samozřejmě ujištění, že další komunikace s vámi je již zcela zbytečná, a proto nereaguje.

Během existence vztahu jsme měli mnoho času na vztahu pracovat, komunikovat o věcech, které drhly, a dávat jeden druhému dostatek prostoru, aby se k tomu vyjádřil. Pokud jsme toto neuměli a situace ve vztahu se vyhrotila natolik, že jsme se museli rozejít, je určitá šance partnera přimět k tomu, aby začal opět komunikovat. V této fázi je dobré zahájit dialog, tak abyste si dovysvětlili jednotlivé pozice, ale v žádném případě se nepřesvědčovali silou, že se k sobě zpět vrátíte.

Jde o to uzavřít takzvané cyklické procesy v hlavě, aby se vztah ukončil a každý jste si mohl jít svojí cestou více v pohodě.

Verdikt: Mám mu napsat, když se neozývá? Jemně ANO.

Druhý řídicí motiv: Vztah ve mně stále ještě žije.

V případě, že ve mně vztah s partnerem stále ještě žije, a přitom jsme již po rozchodu a partner odešel někam jinam, je potřeba si uvědomit, že jde o jednostrannou záležitost, o mé vlastní přesvědčení a nenaplněnou lásku a cit. Moje vlastní hlava mě bude doslova prudit k tomu, abych v této záležitosti něco udělal a dosytil si svůj vlastní pocit odložení, odloučení a samoty. Velmi často je rozchod více záležitostí jednoho partnera, který odchází otrávený, a ten druhý má pocit, že zůstal sám a že něco ztrácí.

Pokud vaše srdce stále ještě bije pro vašeho partnera, i když jste prošli fází rozchodu a mnohými bolavými obdobími před rozchodem, je potřeba si uvědomit, že jde pouze o vaši osobní pocitovou záležitost a není možné partnera příliš násilím nutit k jakémukoliv druhu korespondence.

Je možné v tomto případě žádat o komunikaci, ale v žádném případě nemůžete na partnera tlačit příliš silou s ohledem na to, že jde o váš nevyřešený pocit.

V tomto případě bych si uvědomil, co vás vlastně k partnerovi stále ještě táhne, když jste se již rozešli. Můžete si své pocity napsat ve formě holých vět a zamyslet se nad tím, proč vás to k bývalému stále táhne a proč jste na nedostatcích ve vztahu nepracovali již dříve.

Verdikt: Mám mu napsat, když se neozývá? Jemně ANO.

Třetí řídicí motiv: Nesu v sobě pocit křivdy.

Pokud v sobě nesu pocity křivdy z rozchodu, že vztah nebyl dobře vykomunikován a šlo o jednostranný počin, je potřeba si uvědomit, že v tomto případě je holý nesmysl tlačit na jakoukoli komunikaci.

Nemůžeme partnera používat jako terapeuta, který nám pomůže s naší vnitřní nespravedlností a křivdou. V tomto případě je dobré si ve formě holých vět vypsat své pocity křivdy, napsat si jednoduché holé věty se svými bolavými pocity pod sebou a pracovat na svých emočních bolestech s někým jiným než s bývalým partnerem.

V žádném případě nedoporučuji partnera z čehokoliv vinit. Měli jste dost času na to, abyste na vztahu pracovali a udělali si z něj radostnou zahradu. Pokud jste to nezvládli a vina je větší na jedné straně, je vše za vámi, vztah byl ukončen a každý si jde svou vlastní cestou. Pocity křivdy a nespravedlnosti je potřeba vyřešit sám a ideálně s někým jiným.

Verdikt: Mám mu napsat, když se neozývá? NE.

Čtvrtý řídicí motiv: Cítím vnitřní ponížení, že mě partner nechal samotnou.

Pokud cítím vnitřní ponížení, že jsem byl vyměněn a že mě partner nechal samotnou, našel si někoho jiného, lepšího a v podstatě jsem zůstal sám, osamocený, ukřivděný a bolavý, pak v žádném případě nemá cenu partnera unavovat a obtěžovat jakýmikoliv pokusy o komunikaci.

Pokud jste tak již učinili, a on se přesto neozývá, je to zcela v pořádku. Své vnitřní pocity ponížení, samoty a křivdy si totiž musíte vyřešit sami. Není možné kohokoliv vinit
a zatěžovat svými pocity, kromě těch, kteří se tím profesionálně zabývají. Samozřejmě, že
k tomu můžete použít i své blízké a kamarády, kterým své bolavé srdce můžete vylít a získat tak alespoň nějaké potěšení a cennou radu.

Každý rozchod dělá z dvojice dva osamocené jedince, dva lidi, kteří spolu šli určitou životní cestou. Rozcházejí se s tím, že každý přece chce jít svojí cestou sám. Není tedy možné vynit druhého, že mě nechal samotného.

Je potřeba si svůj život zajistit sám a nechtít po někom z vašeho okolí, aby tyto kroky udělal za vás.

Verdikt: Mám mu napsat, když se neozývá? NE