Včera jsem potkal člověka a jeho obraz ve tváři mě se mnou zatřásl. Pán kolem 50 let, mohl mít v sobě tak litr vína. Oblečený jako bezdomovec se pomalu toulal kdo ví, kam. Nebylo to v Praze, takže těžko putoval někam pod most. Musel mít nějaký svůj domov a možná ho tam čekala utrápená manželka a dospívající děti. Jistě takových potkáváme mnoho, ale tento muž mě zaujal svým výrazem ve tváři.
Kdybych vám mohl popsat, co všechno jeho utrápený obličej říkal, vypadalo by to asi takto: Kam ten život vlastně spěje? Proč to všechno musím trpět? Jaký to má všechno smysl? S náladou skoro před smrtí s jednou touhou – nějak přežít tento den a konečně usnout. Tvář plná vrásek umocňovala prožívané trápení, které už jen alkohol dokázal utišit. Hluboká prázdnota a beznaděj dávaly tomuto člověku prožívat svět jako jednu velkou bolest.
Co se tomuto pánovi přihodilo, že musel prožívat takové trápení a žal? Co ho přivedlo k tomu, že jedinou útěchou byl alkohol? Kdo ví.
Já jsem kolem něj projížděl na kole. Vyjel jsem si na projížďku, abych doplnil zásoby zdravého kyslíku do těla a protáhl si tělo po celodenní práci. S příjemným pocitem v duši po dobře vykonané práci jsem byl zastaven bolestivým o pomoc volajícím pohledem.
Celou další cestu i večer jsem o tomto člověku musel přemýšlet. Uvědomil jsem si, že tento svět není spravedlivý. Někomu život dává dobré, aniž by pro to cokoliv udělal a jinému, i při vydávání velkého úsilí, přiděluje bolest, neúspěch a žal.
Napadlo mě, co kdyby mu někdo ukázal jeho fotografii z dneška, když mu bylo 15 let a řekl mu: „Takto jednou dopadneš, takto budeš vypadat, sem jdeš“. Jak by asi reagoval? Kudy by se jeho život asi ubíral?
Ze zkušenosti vím, že život se s námi nemazlí. Všichni si během dospívání modelujeme vlastní budoucnost a najednou v ní jsme. Jako dospívající jsme měli nádherné sny. Snili jsme si o skvělém partnerovi, o úžasné práci, co všechno dokážeme, kam pojedeme, s kým se potkáme. Najednou však, jakoby mávnutím proutku, jsme v plném nasazení života a po snech a touhách jakoby se slehla zem.
Myslím si, že kdybychom věděli, jak dopadneme, někdo nám dal nahraný film z našeho celého života tak, jak jej uvidíme těsně před svojí smrtí, řídili bychom svůj životní běh jinak.
Řekněte si dnes, jaký film chcete vidět poslední den svého života a z něj si udělejte plán pro své čtyři oblasti (pro oblast práce, peněz, zdraví a vztahů). Tyto cíle vám pomohou průběžně kontrolovat, zda jdete správně či nikoliv. Při tom všem nezapomínejte na dobrý pocit. Plánujte tak, aby vás stále provázel.
ZÍSKEJTE KONTROLU NAD SVOJÍ ZLOBIVOU HLAVOU
a objevte lepší verzi sebe sama odhalením špatných programů z dětství