Potíž s jakýmkoli transem je, že neumožňuje, aby do našeho vědomí pronikly jiné pohledy nebo názory. V důsledku toho vnímáme své přesvědčení o světě jako „pravdu“.
Stav transu totiž vytvářejí právě naše přesvědčení. Pokud se držíme své verze pravdy, naše reakce na to, co se děje v našem světě, začnou být předvídatelné a automatické. Jednáme způsobem, který odpovídá tomu, co pokládáme za pravdu.
Velká část PODVĚDOMÉHO formujícího procesu – formy transu, které jsem právě popsal – se týká přesvědčení, jež si vytváříme o sobě sama.
Tato PODVĚDOMÁ, sebezničující přesvědčení jsou jako kus zeleného kryptonitu ze Supermanovy rodné planety. Pokud jste někdy četli o Supermanovi nebo o něm viděli film, víte, že připravit Supermana o část jeho schopností může pouze tento zelený krystal. Kryptonitem nás, obyčejných smrtelníků, jsou naše dysfunkční, negativní programy, zejména ty z dětství.
Kryptonit není špatný sám o sobě, připravit Supermana o některé jeho schopnosti může jen v případě, že je nesprávně použit. Podobně přicházíme o své schopnosti i my – působením kryptonitu v podobě dysfunkčních, falešných přesvědčení.
Programy z dětství jsou bohužel uloženy v našem PODVĚDOMÍ a škodí nám tak i v dospělosti – právě ony nás totiž okrádají o část našich vlastních superschopností! V důsledku toho se mnoha lidí zmocňuje pocit bezmoci, neschopnosti a slabosti – a to navzdory skutečnosti, že jejich VĚDOMÉ záměry jsou zaměřeny na úspěch.
Potíž s jakýmkoli transem spočívá v tom, že si jej neuvědomujeme. Domníváme se, že myslíme, většinou ale pouze reagujeme na životní události podle svých přesvědčení. Následně jednáme obvyklými způsoby, v souladu s tím, čemu věříme – a tato přesvědčení se většinou nacházejí v PODVĚDOMÍ.
Jinými slovy, většinou je zapnutý autopilot, sami si ovšem myslíme, že řídíme my!
Před chvílí jsme hovořili o strážném. Jeho povinností je udržet nás ve stávajícím transu. Chceme-li tedy daný trans změnit, musíme nějak strážného obejít.
Naším úkolem je proto zabránit strážnému zasáhnout nebo jej takříkajíc vyřadit ze služby – jedině tak totiž můžeme vstoupit přímo do PODVĚDOMÍ, kde se nachází náš vnitřní program, a začít tento program měnit tak, abychom byli bohatší, zdravější a šťastnější.
Daný program tedy musíme přepsat tak, aby naše PODVĚDOMÁ pozornost nakonec zajistila vše, co od života chceme.
A právě k tomuto úkolu jsem navrhl svou metodu Emočních rovnic. Tato metoda vám umožní změnit program PODVĚDOMÍ tak, aby veškerá energie proudila k cíli, který si určíte. Váš život pak bude snadný, přirozený a bez námahy – a to bez síly vůle, bez přemáhání a bez nepříjemných pocitů.
Mimochodem, proto se také tolika lidem změnit život nedaří. Odstraňovat životní překážky a řešit problémy se totiž pokoušejí pomocí nesprávné mysli. Pokud se ovšem problém nachází v PODVĚDOMÍ, je nutné se za ním vydat a řešit jej tam.
Jestliže se totiž vydáme na místo, kde problém existuje, a tam jej také řešíme, získáváme skutečnou svobodu a schopnost žít život podle vlastních představ. Chceme-li tedy provést potřebné změny, stačí jen vědět, jak na to a kam se v mysli vydat – tak dosáhneme toho, co chceme, nikoli toho, co si nepřejeme.
ZÍSKEJTE KONTROLU NAD SVOJÍ ZLOBIVOU HLAVOU
a objevte lepší verzi sebe sama odhalením špatných programů z dětství