Kolikrát jste si v životě pokládali otázku, proč je svět tak nespravedlivý? Něco se vám stalo a vás zalil nepříjemný pocit nespravedlnosti? Dělali jste dle vašeho mínění to nejlepší, co jste mohli, ale najednou se vám něco stalo a vy jste zůstali sami se svým pocitem nespravedlivého světa kolem sebe?
Slýchávám to často kolem sebe. A nejen od dětí na pískovišti, kterým jiné děcko vezme autíčko a ono se domáhá svého voláním po spravedlnosti.
Nebo mu maminka dá nesprávný trest a maličký brečí bolestí, jak je ten svět nespravedlivý. I u dospělých pozoruji ten samý manýr. Nedaří se jim podle jejich představ a oni se v bezmoci dovolávají spravedlnosti. „To přece není spravedlivé“, volaní ať už tiše v sobě nebo nahlas.
Ke komu vlastně všichni křičí a koho se domáhají? Koho volají k odpovědnosti za své nesplněné či zhroucené představy? Pánaboha, prezidenta, celovesmírného posuzovače jejich práv?
Celá staletí se lidé domáhají svých práv a jak je vidět, nic důležitého se zatím nestalo. Celá tisíciletí lidé volají k bohu, aby zasáhl a vyřešil světové války, bídu, zlé lidi a další. Nic se však nestalo. Války trvají dále, dále umírají tisíce hlady, dále se množí zlo a hloupému počínání jakoby nebylo konce. Hlupáků stále přibývá a moudrého aby pohledal.
A víte proč? Protože spravedlnost, kterou hledáte, neexistuje. Přestaňte tedy po ní volat. Přestaňte se trápit nad tím, že není po vašem. Přestaňte bědovat nad svým rozlitým mlékem, nad světovou bídou a veškerou nespravedlností kolem vás. Co učila 2000 let církev, je špatně. Bůh není zodpovědný za celosvětovou spravedlnost. Zapomeňte na to, že pokud ho budete úpěnlivě prosit a donášet mu, co on chce, přimějete ho, aby se stalo právě to, co vy chcete.
Všechno špatně. Dlouho vyvolávané prosby a vnitřní přání zapadají hluboko do popelnic minulých přání. Nikdo se jim nevěnuje a věnovat nebude. Voláte po úřadu, který neexistuje a tudíž v něm nikdo nesedí, aby vás vyslechl a pěkně zřídil pořádek a spravedlnost, po které prahnete.
Objevil jsem tento zákon, který mi dokazuje 30.000 nalezených Emočních rovnic. Zákon říká:
Co to znamená? Pokud se vám děje něco hrůzně nespravedlivého, není tomu tak proto, že by svět byl vůči vám nespravedlivý, že by vám někdo naložil břímě nespravedlnosti, ale jenom proto, že ve své hlavě máte zápisy, které se vám ve vašem světě zobrazují, vykreslují anebo zhmotňují. Není nespravedlnosti obecné, ale to vy sami si zobrazujete to, na co si pak stěžujete a dovoláváte se pomoci.
Uvedu jeden příklad a vy si pak najdete další. Dcera v devíti letech viděla mrtvého strýce, kterému bylo teprve 42 let, ležet v domě a její mozek si zapsal: „V domě může být mrtvola“, „Na mrtvého je možné se dívat“, „S mrtvým se loučíme až po jeho smrti“, „Umřít se dá brzo“.
Celý její další život ji pronásledovaly neodůvodnitelné hrůzy. Stále jí někdo z blízkých umíral, zažívala katastrofy náhlé smrti mladých. Její syn se jí zastřelil před očima. Přitom v životě nedělala nic špatného. Nikomu neubližovala, nekradla, nezáviděla. Podle všech lidských měřítek byla příjemnou ženou hodnou obdivu. A stejně se jí děly takovéto věci. Nikdo si to nedovedl vysvětlit, tak to svedli na nepřízeň osudu.
Teprve přijetím uvedeného zákona prozřela a pochopila, že osud neexistuje a jedinou změnu jí přinese změna její vlastní hlavy.
Často hledáme odpovědi na konci vesmíru a přitom leží tak blízko. Napište do naší poradny a vaše otázky vám zodpovíme. 🙂
ZÍSKEJTE KONTROLU NAD SVOJÍ ZLOBIVOU HLAVOU
a objevte lepší verzi sebe sama odhalením špatných programů z dětství