Nejsem spokojen ve své práci! Ale co s tím?

Moje práce mě nebaví, nemám v práci motivaci, neumím si najít práci, jakou chci, pořád pracuji, a nic z toho. Nevím, na co mám vlastně talent. V práci po mně chtějí čím dál lepší výsledky, ale já už nemohu. Nevím, jak z toho pracovního kruhu ven. Nevím, jak změnit situaci, ve které se nacházím. Nevím, co mám dělat.

Pokud si kladete tyto otázky anebo jim podobné, věřte, že nejste sami. Ano, je 70 % lidí, kteří pracují a jejich práce je vůbec neuspokojuje, nebaví, a dokonce někdy i štve. Je načase říci si DOST! A začít přemýšlet, jak tuto situaci změnit.

Proč vlastně setrváváme v práci, která nás nebaví, kde nejsme šťastni, kde netvoříme, kde neděláme smysluplnou činnost podle naší představy?

Jsou za tím dvě věci:

1. Naše myšlenky

V útlém dětství si každý z nás posbíral do hlavy názory, postoje a myšlenky od lidí, kteří nás vychovávali. Tito lidé (rodiče, prarodiče, vychovatelé…) se podíleli se našem úhlu pohledu na práci jako takovou, na výdělek, na způsob, co si o své práci myslíme. A my se celý život řídíme těmito názory, aniž bychom o tom věděli – podvědomě. Jedeme tzv. „v názorových kolejích těchto lidí“.

Náš mozek nám denně předkládá informace typu: vždyť ta práce není nejhorší, když odejdu, z čeho budu platit poplatky, nemám jinou volbu, do práce musím chodit, neumím si vydělat peníze jinak, už nemohu, ale musím, nenajdu jinou práci, i když půjdu do jiné práce, stejně to bude za chvíli stejné, atd.

Tyto myšlenky nás drží ve staré, nevyhovující práci, bojíme se udělat krok do nového – neznámého. Nevěříme si, myslíme si, že selžeme. Nedůvěřujeme sami sobě, že zvládneme vše, co chceme. Mozek nám předkládá 1 000 a 1 pochybnost.

Přitom za všemi těmito pochybnostmi jsou jen a jen myšlenky, které jsme kdysi dávno do své hlavy vstřebali z okolí. Myšlenky získané v raném dětství a napotvrzované během života našimi opakovanými zkušenostmi.

Náš mozek, nasycen myšlenkami o nás (o naší hodnotě, o tom, co můžeme mít, a co ne, aj.), „vysílá“ do okolí: nevěřím si na lepší práci, nezasloužím si lepší práci, nezvládnu lepší práci, stejně je to všude stejné, atd. A co se stane – neprojdete přijímacím pohovorem na lepší práci.

Další příklad toho, jak náš mozek se špatnými informacemi pracuje proti nám:

Při poradě máte věcnou poznámku k danému tématu, ale mozek říká: „Hele, to neříkej nahlas, ztrapníš se, budou se ti smát.“ Vy mlčíte, neřeknete to. Řekne to kolega vedle a co se stane – on je pochválen a možná dostane odměnu, a vám mozek hlásí: „Vidíš, jak jsi neschopný.“ A přitom právě váš mozek – vaše myšlenky, obavy a strachy – vás zabrzdily říci to nahlas. A přitom je to tak snadné: změníme své myšlenky – jinak se chováme – dosahujeme jiného výsledku.

2. Nevyužití našeho talentu

Co je vlastně talent? Talent má každý člověk, ale každý člověk má talent na něco jiného, tzn. každý člověk je výjimečný v jiné věci – vidí jiné úhly pohledu, slyší jiné zvuky, tóny, vidí detaily i tam, kde je ostatní nevidí. Cítí vůně, které druhý nevnímá tak intenzivně, napadají ho věci, které druhého nenapadnou, atd.

Talentové vlohy nejde naučit, s talentovými vlohami se rodíme. Pokud ve vás rodiče talent neobjevili, nerozvíjeli a nepodporovali, je možné, že nevíte, jaký talent máte. A pokud nevíte, v čem jste výjimeční, tak jste nehledali tuto práci, tento obor a příležitosti v něm. Prostě jste „jen“ hledali práci (s jinými parametry). Např. sedíte za pokladnou, a máte talent na aranžování květin, nebo stojíte u pásu v továrně, a přitom máte talent na komunikaci s jinými lidmi a sedělo by vám více prodávat v malém obchůdku, anebo řídíte tým mnoha lidí, a zatím byste raději malou rodinnou firmu, atd.

Pokud v práci nevyužíváte svůj talent, přicházejí nepříjemné myšlenky a práce vás nebaví, čas v práci se táhne, každé rozhodnutí je liknavé, práci odkládáte, nechce se vám vstávat do práce atd. Místo snů a výjimečnosti k se k vám do života vloudila nuda, šeď a stereotyp. Zakopali jste své dětské ideály a smířili se s normální prací, platem…

Jak na to? Co s tím?

Nejdříve objevte svůj (a není jen jeden, většinou má každý z nás několik talentů). Následně si řekněte, ve které oblasti ho uplatníte. Dále následuje, že si vytipujete, o jakou konkrétní práci v talentové oblasti se budete ucházet. A v tuto chvíli přichází na řadu práce na sobě. Zde si musíte pevně věřit a jít si za svým cílem. Pokud vám to nejde, zapracujte na svých myšlenkách, které vás brzdí a nepustí rozběhnout se za novou prací.

Pokud vám práce sám na sobě nepůjde, vyhledejte někoho, kdo vám pomůže. Aktivně začněte pracovat a posilovat své pozitivní myšlenky. Získejte potřebnou důvěru sám v sebe a běžte se ucházet o práci, kterou chcete.

Moc vám držím pěsti ve vaší životní změně, v hledání a uplatnění talentu. V nalezení práce, kde nebudete vnímat čas a bude vás moc a moc bavit ?.
Vaše Marcela Hlaváčková

Autor je certifikovaným koučem Emočních rovnic. „Když nevíš co chceš, skončíš v hromadě toho co nechceš!“ - I já jsem měla hromadu toho co jsem nechtěla a jen málo toho, po čem jsem toužila a co jsem chtěla. Tak jsem se vydala úplně jinou cestou – cestou změny ve svém mozku, cestou změny svých negativních Emočních rovnic, a nyní od života dostávám přesně to co chci. A právě tento úžasný životní proces – to, aby se vám dařilo, aby jste byli šťastni a měli naplněný život, vám chci předat.