Jak se stát vůdcem hodným následování?

„Pokud vedoucího nikdo nenásleduje je v podstatě sám na procházce.“
Každý dnes někoho vede a každý někoho následuje. Umění vést, ať už sám sebe nebo ostatní, je velmi důležitou vlastností. Ale proč za námi lidé jdou? Protože jim zaplatíme mzdu? A kdyby mzdu nedostali, šli by za námi?

V práci si dokážeme udržet autoritu častokrát pouze díky finanční motivaci, lidé pro nás pracují, poněvadž potřebují peníze anebo se bojí svého vedoucího změnit a odejít do jiné práce.

Jak se ale stát člověkem hodným následování?

Člověkem, kterého lidé vyhledávají, potřebují a rádi s ním tráví čas i mimo práci a zadarmo? Nedávno jsem slyšel vyprávět příběh od podřízených, kteří viděli svého šéfa pouze jako špunt. Už sama jeho přítomnost bránila přirozenému vývoji lidských schopností ve firmě a po jeho odchodu nikdo jeho přítomnost nepostrádal.

Jak je to možné? Proč na tom místě vlastně byl? Proč vysával firemní finance, když ho vlastně nikdo nepotřeboval? Firma sice platila mzdu tomuto vysoce postavenému pracovníkovi, ale ve výsledku platila za úbytek energie svých pracovníků. V dnešní době, po jeho odchodu, lidé dostali novou šťávu, pracují s chutí, mohou prosazovat své názory a připomínky, efektivita práce roste.

Kvalitní lídři chybí

V dnešní době firmy mají vše, co potřebují pro své pozice na trhu, ale co nemají jsou kvalitní lídři, hodni následování, kteří se nebojí vystavit sebe sama  za příklad, a svým jednáním nebudou odrazovat druhé, ale povzbuzovat je k novým životním úspěchům a zapomenutým cílům.

Být člověkem, na kterého lidé nezapomínají, člověkem, který po sobě zanechává stopy lásky, porozumění. Jenž umí povzbudit a zklidnit, a při tom všem být vůdcem a prosazovatelem firemního plánu.  Pevný ve svých rozhodnutích a přitom vnímavý k názorům ostatních.

V dětství se formovala povaha

Rád pozoruji děti, jak se hádají o hračky a za každou cenu prosazují svou. Hájí pouze sami sebe a urputně bojují za své vlastnictví. Vítěz si s hračkou pohraje pět minut a pak je volná k dispozici celé odpoledne a nikdo o ni nestojí.

Děti neumí jinak řešit tyto konfliktní situace a musí být poučovány, aby se dokázaly domluvit. Při pozorném sledování nám jistě neunikne ani jejich touha se mezi sebou neustále srovnávat a povídat si o tom, co má kdo nejlepší a největší. Nekončící dohady tohoto typu napovídají, jak důležité jsou tyto druhy srovnávacích debat. Většina dětí vidí a brání pouze sebe, chce být nejlepší a prosazuje tyto potřeby zcela bez zábran.

Postupně ale dospívají a učí se jaké projevy jsou slušné a vhodné, přičemž přirozené projevy dětskosti pomalu mizí. Ale mizí doopravdy nebo se pouze ukrývají pod povrchem?

Mnoho dětských spontánních projevů bylo zatlačeno pod povrch slušnosti, což způsobuje neupřímnost povahy. Vychovatelé častokrát velmi necitlivě implantovali své, byť dobré představy, do našich dětských hlav, a nám nezbývalo nic jiného, než pouze neověřeně přijímat, co dělat či nedělat, protože to maminka nebo paní učitelka řekla.

Došlo k přijetí informace bez jejího ověření. Co to ale způsobuje u dospělých jedinců, vůdců? Dvojakost osobnosti, neschopnost vyjednávat, bezostyšnost v hájení sebe, skryté souboje s ostatními, touhu se stále povyšovat a být nejlepším za každou cenu. Kdo ale chce takového člověka následovat? Kdo svěří vedení svého života zakuklenému diktátorovi? Kdo chce, aby mu vládlo velké dítě, hájící pouze sama sebe?

Nikdo.

Co znamená být dobrým vedoucím?

Být dobrým manažerem znamená rozpoznat své dětské vlastnosti a začít pracovat na svém zdokonalení. Všichni velcí vůdci neustále pracují sami na sobě a zefektivňují vše, co dělají.

Co se od nich můžeme naučit?

1. Nauč se být silným, ale ne hrubým. Jde o krok navíc a ke schopnosti dosahovat všestranné působnosti.

2.  Nauč se být milým, ale ne slabým. Být příjemným není projev slabosti. Příjemnost a uvolněnost v jednání svědčí o druhu naší jistoty a síly. Silou nikoho nepřesvědčíme.

3. Nauč se být odvážným, ale nepřeceňuj se. Vyhrát vyžaduje odhodlanost zvítězit. Budovat si vedoucí pozici vyžaduje stát vpředu a brát na sebe odpovědnost v rozhodování. Poukazovat na problémy a odhalovat slabá místa.

4. Nauč se být pokorným a ne plachým. Nemůžeš změnit svůj životní styl a dostat se na vyšší místa, pokud jsi bázlivý. Někteří lidé mylně zaměňují lidskost s liknavým přístupem k jasnému postoji. Prosazovat lidské postoje a být přívětivý k ostatním je úžasná vlastnost, ale nesmí za ní stát plachý postoj.

5. Důvěřuj v sebe, ale nebuď arogantním. Vyhrát svůj den vyžaduje jistý druh osobní pýchy. Musím mít velkou důvěru v sebe, abych pracoval na svých slabých stránkách a dokázal ustát vedoucí role. Klíčem k opravdovému vůdcovství je však vysoké sebevědomí bez arogance.

6. Buď vtipný, ale chraň se pošetilosti. Vtipnost je pro manažera důležitá vlastnost. Je dobrý být plný humoru, ale nebýt za šaška. Smát se ale nebýt hlupákem.

Závěrem

V poslední řadě, jednej čestně a ber život tak jak je. Mnozí mluví o životním dramatu, o všech možných krizích a nedostatcích. Život je ale jedna velká výzva. Problémy jsou pouze zkoušky života a výzvy k lepšímu životnímu stylu. Každý neúspěch v sobě vždy nese i radu jak  jej překonat. Nehleďte na problémy jako na přítěže, ale ptejte se, k čemu mě vedou, a kam mě směrují.

Staň se dobrým vůdcem a využij tyto schopnosti nejen v práci ale i mezi přáteli a doma.