Na dovolené jsem pozoroval jeden pár. Oba pohlední lidé, ale již na první pohled bylo zřejmé, že jim vyhasla láska. Neproudilo nadšení a převládalo spíše sekýrování poučování.
Stáli vedle sebe a jejich komunikace připomínala zamrzající jezero. Jedno slovo sem a druhé tam. Chyběl žár, nadšení, vášeň, společná touha. Všecko to hezké se omezilo na jedno jediné. Přežívání.
Ale proč? Proč si života neužívat? Proč netrávit čas s někým, s kým je nám dobře? Kde můžeme prožívat hřejivou lásku a vášeň?
Další mladá dáma se na mě obrátila s otázkou, jak dlouho má být ještě ve svém vztahu trpělivá? Odpověděl jsem ji, že vůbec. Vztah je o vzájemné domluvě o společném cíli a potřebných změnách. Pokud je oba partneři nejsou ochotni udělat, je zbytečné pokračovat a být tolerantní a trpělivý.
Vztahy mohou být hluboké a naplňující. Umí přinášet hluboké poznání o sobě sama. Propojováním se ve společných aktivitách a vzájemném uspokojování potřeb uvádí do činnosti hlubší podstatu osobnosti.
Láska a náklonnost, spřízněnost duší, otevírá novou sílu osobnosti. Uvolňuje kreativní sílu, uzdravuje nemoci a přivádí člověka k chuti znova a nově žít.
Neproudí-li láska neproudí život. Nenechte proto ten svůj jedinečný pobyt na zemi skomírat!
ZÍSKEJTE KONTROLU NAD SVOJÍ ZLOBIVOU HLAVOU
a objevte lepší verzi sebe sama odhalením špatných programů z dětství