Ach ty dnešní děti…

„Ty dnešní děti, pořád jenom vysedávají u počítače, nechtějí si vůbec hrát, povídat, jsou líné, drzé a obézní. To my jsme v dětství běhali po venku, hráli si s kamarády, a oni teď s nimi maximálně komunikují přes internet.“

Taky to často slýcháváte od starších generací nebo hůř, taky to sami říkáte? Je opravdu s podivem, že tyto věty slyším i od mladých lidí. Na to vždycky jen odpovídám: „Ach ti dnešní dospělí, nic nechápou…“

Ano, je to pravda. Opravdu hodně dětí tráví spoustu času u počítače. Ano, opravdu když se v létě projdete po koupališti, pobíhá tam nemalé procento dětí, které trápí větší či menší nadváha. Ano, opravdu když vejdete do fast foodu, je tam spousta dětí s hranolky.

Ale teď to pojďme obrátit. Jak to tedy ve skutečnosti je?

Je to tak, že děti sedí mnoho hodin u počítače a televize, zatímco rodiče zrovna běhají nebo tráví jinak aktivně a smysluplně svůj čas? Je to tak, že dítě baští hranolky, zatímco rodič vedle něho jí svůj salát? Je to tak, že po koupališti se prochází obézní dítě, zatímco vedle něho jde štíhlý rodič?
NENÍ!!!

Dnešní děti jsou opravdu v ledasčem jiné. DÍKY BOHU! Celý svět i podmínky v něm se změnily, tak ani ony nemohou zůstat stejné. A proto by se měl změnit náš přístup k nim. Je jasné, že rodič, který vyrůstal v době, kdy se o džínách spíše jen snilo, nemůže mít ty samé nároky na své dítě, které si může vybrat přinejmenším z desítky různých džínů.

„Dnešní děti neumějí žít bez počítače a internetu.“ A my ano? Ony navíc neznají svět, ve kterém internet neexistoval, je pro ně přirozenou součástí.

A ano, část komunikace se opravdu přesunula na síť, ale ruku na srdce, nepřesunula se náhodou i podstatná část dospělácké konverzace na síť?

Žijeme v době, kdy jsou technologie velmi podstatnou součástí našich životů a děti narozené v posledním desetiletí už je mají od narození v krvi – a je to dobře. Nedávno jsem poslouchala jeden zajímavý rozhovor, kde si paní stěžovala, že její syn sedí pořád u počítače a ona se ho snaží pořád vytlačit ven. Já jsem se usmívala a říkala si: „Takže vy paní, sedíte doma a snažíte se svého syna dostat ven? Aha, to ale přece nedává vůbec žádný smysl, ne?“

Je samozřejmě pravda, že počítače a přílišné vysedávání u nich mohou za to, že děti tloustnou a udělat kotrmelec už je téměř umění. Tak jako ve všem – všechno může být dobrý sluha, ale zlý pán, a když se to s něčím přežene, následky se dostaví vždy a ve všem.

Děti ale jsou a vždycky budou DĚTI – čisté, chytré, krásné, milé a zvídavé, tak jako všechny děti před nimi. Dnešní děti mají některé bonusy nynější doby – pokud je něčím zaujmete, jsou neuvěřitelně kreativní a rychlí, třeba právě proto, že není pro ně problém dostat se okamžitě k jakékoli informaci, ale jsou taky křehčí než jejich předchůdci, protože možností je kolem nich až příliš a jejich životní cesta tak není předem nalajnovaná.

Děti a jejich chování, to je jen a jen naše zodpovědnost, i když je těžké si to někdy přiznat.

Neříkejme proto: „Ach ty dnešní děti, jak jsou zkažené a nevychované a drzé a…“ Jsou jenom kopií nás – dospělých.