Mozek je zatím nejvýkonnější počítač na světě a jeho kombinační schopnosti zatím nikdo nepřekonal. Ukládá v sobě všechna data sesbíraná po dobu našeho života a umí pracovat jak s daty čistě informačního charakteru (matematika), tak i s uloženými obrazy a zážitky s emocemi.
Pracuje ve dvou rovinách. V té první shromažďuje data s nízkou hodnotou emočního znaménka a v té druhé naopak pracuje s emočně vysokými hodnotami. Příkladem prvního je učení zeměpisu, pokud v něm nemáte zalíbení. Jednoduše si vkládáte data do hlavy s nízkou hodnotou prožitku.
Příkladem druhého je první rande. Vysoká hodnota emocí v tomto případě způsobuje, že si tyto dny pamatujete celý život, oproti tomu zeměpisná data se rychle odkládají do nedostupné paměti podvědomí a již se vám v hlavě tak často neobjevují.
Během života se nám ukládají neskutečné objemy dat. Vše, co vidíme, slyšíme, jíme, osaháváme a čicháme. Tato data jsou shromažďována podle přesných pravidel do jakýchsi šanonů. Do mozku dále vstupují informace již v těle matky, kdy mozek začíná být poprvé funkční, v šestém měsíci jsou již zcela vyvinuty buňky zodpovědné za vědomí.
Na základě nasbíraných informací v naší hlavě se během života utvářejí emoční vzorce. Ty vznikají ze zážitků s vysokou hodnotou emoce. Během výchovy v úzkém vztahu s rodiči a ve vztazích s milovanou osobou druhého pohlaví.
Emoční rovnice je zápis uložený v mozku s hodnotou pravdy, který popisuje určitý druh chování působící tutéž hladinu emočního prožitku jako při jejím vzniku. Příklady rovnic:
Emoce hodnotíme dle příjemnosti na stupnici 0 až 10. 0 je nejhorší emoční zážitek, který jsme kdy v životě zažili. Jsou to zážitky naprosto ukrutné až hororové, častokrát blízko smrti nebo zneužívání. 10 je naopak nejpříjemnější emoční zážitek, který jsme v životě zažili. Pro někoho je 0 zážitek pád z kola a pro jiného znásilnění bandou chuligánů. Stejně tak 10 může být pro někoho návštěva kina a pro jiného skok padákem či první polibek.
Hodnocení 5 je neutrální. Necítíme se nijak pozitivně ani nepříjemně. Máme vnitřní klid a nejsme ničím vzrušeni. Život kolem nás jde jakoby bez povšimnutí. Čím výše jdeme od 5 nahoru, tím je intenzita příjemného prožitku silnější. Čím níže jdeme od 5 dolů, tím je intenzita bolestné emoce vyšší. Viz obrázek.
Tato hodnocení jsou specifická pro každého jedince a nedají se mezi sebou porovnávat.
Příklady:
Emoční rovnice vznikne například v následující situaci. Matka má nefunkční vztah se svým manželem a je díky tomu velmi nervózní. Malé dítě ve věku 2 let vyžaduje pozornost matky a je na ní zcela závislé. Matka však dítě stále odmítá a odstrkuje. Protože mozek dítěte nemá žádné jiné vjemy z okolního světa a matka je pro něj jediným kontaktem, vzorem i autoritou, přijímá veškeré její chování, postoje i mluvu s hodnotou pravda.
Vnikne mu v hlavě tento emoční vzorec „Za lásku se musím vždy prát“ s hodnotou emoce 3. Emoční vzorce vznikají v oblasti hodnocení pod 2,5 a nad 7,5.
Emoční rovnice se ukládají nejprve do vědomé a následně do podvědomé části. O některých víme stále a jiné musíme objevovat.
Emoční rovnice jsou instrukce, podle kterých podvědomá část mozku pracuje. Kreativně vytváří situace, ve kterých se tyto emoční vzorce potvrzují. Existuje závislost mezi emočními vzorci jedince, společnosti i okolím, které se nastavuje kolem člověka, či celé společnosti. Nezáleží totiž na vzniklých situacích, ale na Emočních rovnicích, které se v situacích potvrzují. Mozek totiž nemůže pracovat s hodnotami nepravda. Ověřuje si tedy, zda v něm uložené informace jsou stále pravdivé.
Příklad:
Rovnice „Jsem tlustý a ošklivý“ – je spojena s hodnotou emoce 2. Tedy velmi nepříjemnou. Kolem takového člověka se budou stále objevovat lidé a situace, které mu budou dávat najevo, že je tlustý a ošklivý. Pokud jedinec tyto vjemy přijme a v sobě si řekne „Ano je to tak, jsem tlustý“, tak potvrdil uloženou rovnici. Její účinnost i nadále přetrvává.
Při potvrzování rovnic se vždy uvolňuje vysoká hodnota emoce a máte pocit, že to, co se kolem vás děje je pravda, i když to ostatním může připadat absurdní.
Příklad:
Máte svoji váhu v pořádku a jdete si koupit kalhoty. V obchodě si je obléknete a v zrcadle se na sebe podíváte. V hlavě vám projede myšlenka
„Ty jsi ale tlustý“ s nepříjemným pocitem. Sami však víte, že dle měřítek společnosti tlustí nejste. Prostě se vám přehrála informace uložená od někoho jiného s hodnotou pravda. Vy této myšlence buďto uvěříte, nebo ji označíte jako nepravda a tím rovnici přepíšete.
Emoční rovnice nemají pouze negativní sílu, ale i pozitivní. Nepřinášejí do života pouze nepříjemné věci, ale i příjemné. Je proto důležité poznat ty destruktivní a nahradit je příjemnými a pro nás pozitivními a obohacujícími. Jak se to dělá? Vezmete si všechny rovnice, které jste odhalili ať už sami nebo během sezení s odborníkem a najdete jejich přesný opak. Musíte ale zachovat jejich pravdivost a emoční sílu. Jinak je váš mozek nepřijme. Ten vždy upřednostňuje vstupy s nejvyšší hodnotou emoce. Pokud bude hodnota emoce nové rovnice nižší než ta stará, nemůže ji mozek přepsat.
Příklad:
Rovnice „Jsem tlustý a ošklivý“ – je spojena s hodnotou emoce 2. Při jejím ověřování v krámě se cítím nepříjemně, ale mozek mi hlásí, že je to pravda.
Vy rovnici otočíte následovně: „Rád se na sebe dívám a obdivuji se“.
Musíte však zachovat hodnotu pravda nového tvrzení a dbát na to, aby věta měla co nejvyšší hodnotu pozitivní emoce.
Pokud se snažíte ubíjet vzniklé situace, které na vás působí nepříjemně, kladnými větami a myšlenkami, můžete se u toho cítit ještě hůře. Proč?
Protože pokud používáte větné spojení, které není slučitelné s emoční rovnicí, která situaci způsobila, váš mozek ji nepřijme a vrátí vám ji s hodnou nepravda a s nepříjemnou emocí. Pozitivní myšlení může fungovat v oblastech, které nejsou ovládány silnějším emočním vzorcem.
V dobře řízené společnosti, kde lidé zvládají nejen čtení, psaní a počítání, ale i funkce svého mozku, se velmi citlivě dbá na výchovu jedince i na společenské klima. Každý si totiž uvědomuje sílu mozku a kolektivního vědomí. Dnes tomu žel tak není. Děti častokrát slyší slova neotravuj, nejde, nemohu, jsi divný, nemám čas. A společnost dospělých jako celek vytváří stále atmosféru zla a nenávisti, která se projevuje nervozitou, krádežemi a válkami.
V okamžiku, kdy 1% společnosti pochopí sílu mozku, změna začne postupně přicházet a my budeme zažívat mnohem větší pohodu a mír.
ZÍSKEJTE KONTROLU NAD SVOJÍ ZLOBIVOU HLAVOU
a objevte lepší verzi sebe sama odhalením špatných programů z dětství