Jak si hacknout své podvědomí?

Ať se nám to líbí, nebo ne, jsme celý život v područí někoho jiného. Přijdeme na svět bez vědomé vůle zde být a odejdeme ze světa bez možnosti vybrat si čas odchodu.

To jsou dvě hlavní indicie ukazující na jiný záměr života, než je nám předkládáno současnými teoretiky. Moc rád vám někdy o tom popovídám, co je před životem, po životě, co řídí život a proč jsou věci tak, jak jsou. To se ale nevejde sem do tohoto článku.

Mezi dvěma branami života, jejichž dveře nemáme ve své moci, je pomyslná svoboda, kdy máme pocit, že tvoříme, uplatňujeme vědomou snahu a chceme si užívat života.

Jde ale pouze o fiktivní zástěrku skutečného záměru. Tou je podvědomé sbírání zkušeností a z nich plynoucích emocí.

Podvědomí je samostatný biologický, extrémně výkonný počítač, jehož výkon z lidí nikdo nikdy nespočítá. Pochopíme jej plně, až opustíme tělo. Má své vlastní procesory na každém neuronu, pracuje s kvantovým polem, a když nemá potřebný výkon, použije jiné mozky, spící v matrixu, i počítač, jenž řídí naše 3D snění a pomyslnou hmotu kolem nás.

Jsme denně falešně balamuceni vědomím, které nám předkládá naše vlastní snění. Samo si spočítá, co máme vidět a cítit, aby mělo dostatek klidu pro sebe a svoji vlastní práci, která je ale žel úplně jiná, než si vědomě uvědomujeme.

Výsledky jeho tvoření vidíme až podle toho, co v realitě máme. Je to často úplně něco jiného, než chceme a potřebujeme. No jo, Matrix, jenž je nastavený k jinému záměru, než podporovat život na planetě Zemi v galaktickém systému, jenž je nazýván od nás ze Země „spirálovitým“.

Z pohledu jiného pozorovatele z jiného galaktického systému bude život na

Zemi vypadat jinak, než ho vidíme my.

Podvědomí je naprogramováno tak, že vždy musí být po jeho. Nikdo ho nepřesvědčí ani neohne, pokud si to samo neodsouhlasí. A v tom to všechno je. Musíme se naučit v těchto hmotných strojích hacknout podvědomí a vložit mu do jeho vlastního systému trojské koně tak, aby si našeho počinu ani nevšimlo.

Někteří se o to snaží denně, někdo jednou za rok. Ve výsledku jde vždy pouze o jedno: zda je trojský kůň přijat a odsouhlasen, či nikoliv. Není-li, realita zůstává stejná, přestože jsou všechny možnosti v daný okamžik vedle sebe k dispozici.