Příběh o včele, které nestačil luční med

Sedí včela na kopretině a pozoruje jinou včelu, jež si pokojně vylétla z lesa s nektarem v náručí. Bedlivě ji pozoruje a říká si: „Jaký asi má ta včela med? A co když je její med lepší než můj? Možná bych se měla do lesa podívat taky a vyzkoušet jiná teritoria.“

Netrvalo dlouho a milá včelka z kopretiny opustila svůj luční, dobře prozkoumaný rajon a vydala se do neprobádaného území hustého lesa. Hledala nektar z jiných rostlin, aby z nich mohla později vyrobit nový a možná lepší med.

Les byl však docela hustý a nevyznala se v něm. Často narážela do stromů a musela se prodírat dolů visícími větvemi. Nebylo to tak jednoduché, jak sbírat nektar z lučních květin. Svůj rajon dobře znala.

S vypětím sil donesla do úlu lesní nektar a začal se vyrábět první nový med podle receptury pozorované včely. Paráda, to bude určitě paráda, pomyslela si, aniž by jí došlo, že právě to, v čem byla dobrá, kopírováním jiné včely zaniklo.

Již nikdo nikdy neochutná luční med z květin, které toho roku tak nádherně vyrostly. Místo toho si tak akorát očuchá kopii medu někoho jiného.
Všichni občas pokukujeme po lesních včelách a pochybujeme o kvalitě své vlastní výroby. Myslíme si, že jiní mají mnohem lepší medovnici, vyrábějí hezčí věci, zpívají lepší písně.

Není tomu ale tak. Každý kousek našeho tvoření, shánění, poletování, vyrábění má svoji nenapodobitelnou hodnotu. Nedá se s ničím zaměnit. Je originální.

Jste-li luční včela, držte se louky. Jste-li lesní včela, držte se lesa. Jste-li ryba, nechtějte žít na souši. Jste-li pták, nesněte si o životě hlemýždě.

Je pravda, že doma nám často říkávali, že nejsme podle představ. Že bychom měli vylepšit svoji práci, změnit své postoje a přizpůsobit se. Tak se nám vtlačilo do hlavy, že nejsme dost dobří, že někdo jiný, cizí je mnohem lepší než já sám.

Ale my jsme dost už dnes, přesně takoví, jací jsme! Originální.

Začněte hrát svoji vlastní muziku, péct své vlastní koláče, mluvit svou vlastní řečí. Hrát svůj vlastní fotbal či hokej. Studovat obor, jejž milujete, a trávit čas právě s těmi, se kterými se cítíte výborně.

Ostatní ať si říkají, co chtějí. Nechte vyznít jejich hlas do větru.