Trápí vás nespavost? Poznejte jak vzniká

Každému se občas stane, že dlouho do noci nemůže usnout, v noci se neustále převaluje či se ráno probudí už ve čtyři hodiny, a ještě k tomu celý rozlámaný. Abychom však mohli mluvit o nespavosti, tak je nutné, aby něco podobného člověk zažíval pravidelně a delší dobu. Pokud se např. pohádáme s partnerem či máme strach z obtížného úkolu v práci a následující noc špatně spíme, nemůžeme ještě mluvit o nespavosti.

Co je nespavost

Průměrná délka spánku u dospělého jedince se pohybuje mezi 7–8 hodinami. Spí-li dospělý člověk např. pouze pět hodin a necítí se přes den unavený, o nespavost se nejedná. Stav nespavosti nastává teprve tehdy, kdy nekvalitní a neuspokojující spánek v noci narušuje kvalitu denního fungování člověka.

Příčin vzniku nespavosti může být několik. V zásadě se dá říci, že nespavost může být projevem různých psychických poruch, ale také se může vyskytovat jako samostatné onemocnění.

Mezi nejčastější typy nespavosti podle příčin vzniku patří následující:

1. Psychofyziologická neboli naučená nespavost

Tato nespavost je nejčastější a také často přechází do chronického stavu (trvá déle než šest měsíců). Její podstatou je spojení pocitů a emocí z probdělé noci s obavou, že něco podobného se bude znovu opakovat.

Zjednodušeně řečeno můžeme říci, že stačí, aby se člověk jednu noc nevyspal, druhý den uléhal s negativními myšlenkami, a nespavost je na světě. Člověk, který si před spaním opakuje: „Dnes určitě zase nebudu moci usnout, stejně jako tomu bylo včera“ nebo „Zítra budu k ničemu, nic nezvládnu“, si nespavost vlastně sám pěstuje.

2. Pseudonespavost (pseudoinsomnie)

Pseudoinsomnie tvoří 5–8 % všech případů nespavosti. Jedná se o nespavost, při které člověk sice subjektivně pociťuje potíže se spánkem, ale objektivně tyto potíže nejsou potvrzeny.

3. Nespavost v rámci duševní poruchy (deprese)

Lidé, kteří trpí depresemi, mají velice často problémy se spánkem. Obvykle sice dokážou usnout, ale předčasně se ráno budí. Až 75 % pacientů s depresí má příznaky nespavosti, naopak nadměrnou spavostí trpí 40 % mladých a 10 % starších pacientů s tímto onemocněním.

Ne vždy je však nespavost důsledkem deprese. Nastat může i situace, kdy deprese vznikne následkem nespavosti. Dlouhodobý nekvalitní spánek významně sníží kvalitu života, člověk začne být podrážděný, objeví se problémy s partnerem, na unaveného člověka dolehne mnohem více pracovní zátěž a deprese je na světě.

4. Nespavost způsobená nemocemi

Některé příčiny nespavosti jsou tělesné povahy. Ve spánku lidem může bránit např. fyzická bolest, neustálé svědění či dušnost. Nespavost však může být i prvním příznakem nemoci, např. cukrovky, žaludečních vředů či onemocnění srdce a cév.

5. Nespavost v důsledku užívání drog, alkoholu, léků

Vypije-li člověk denně několik hrnků kávy, není pak divu, že nemůže v noci spát. Málo se ale ví, že příčinou nespavosti mohou být i užívané léky.

Jak odhalit příčiny insomnie

Odhalit příčiny vzniku nespavosti (pokud není příčinou např. sousedova vrtačka nebo partnerovo chrápání) mnohdy nebývá snadné. Odhalit pravou příčinu nespavosti, to chce trpělivost a důkladnou sebereflexi. Vhodné je např. zamyslet se nad tím, kdy se nespavost objevila, co ji zhoršilo, nebo naopak zmírnilo, apod. Vyplatí se také popřemýšlet nad tím, co člověk před probdělou nocí dělal, jedl, pil a především prožíval.

Osobně využívám metody Emočních rovnic, která identifikuje programy v hlavě, jež způsobují takové zatížení mozku, že nedovolí spánek. Mozek je pouze počítač, má své zákonitosti. Pokud je mozek přetížený a neumí se dopočítat výsledku, nedovolí svému majiteli spát, protože potřebuje data.
S pomocí této metody jsme pomohli identifikovat příčiny nespavosti desítkám klientů. Dnes spí jako zabití.