Za 5 minut nové jeviště

Určitě to znáte. Kulisář otočí klikou a najednou před sebou vidíte nové jeviště, nové postavy, novou scénu. A přitom stačilo pouze prohodit kulisy. Mozek pracuje úplně stejně jako kulisář a zobrazuje nám před očima různé scenérie podle toho, co sám uzná za vhodné. Scifi? Možná vám to tak připadá, ale i lidem v 15. století by letadla přišla jako UFO a vyprávění o letech na měsíc jako scifi.

Lidé zatím neumějí ovládat svůj mozek a zákony jeho fungování neznají. Podobně jako lidé kdysi lepili na svá těla křídla ptáka, v domnění, že vzlétnou, tak i my dnes v domnění, že známe všechno, sypeme do sebe drogy a antidepresiva, aby nám ten příjemný pocit odněkud vypadl. Neznalost zákona však neomlouvá a tak lidé v dnešní době častokrát ztrácejí půdu pod nohama a jsou ochotni udělat pro své příjemno téměř cokoliv.

Zákon nastavování jeviště jsem objevil teprve nedávno. Funguje tak, že vše, co máte v hlavě ve formě Emočních rovnic, se vám někde ve vašem životě bude zobrazovat (zrcadlit). Tak například žena si stále stěžuje, že ji nikdo nemá rád a že její dobro vkládané do vztahu se jí nevrací. Co se jí na jejím jevišti zobrazuje, jak vnímá scénu ze svého hlediště? Třeba „Nikdo mě nemá rád takovou jaké jsem“ nebo „Mé investované úsilí se nevrací“ nebo „Dávám a stále nic“. Možné další zápisy v hlavě mohou být „Partner je necitlivý“ či „Partner hledá jenom sebe“.

Mozek je tak úžasný ve svém počínání, že aniž bychom chtěli, vykombinuje a připraví nám scenérie, aby se nám všechny naše zápisy postupně během života někde zazrcadlily.

Co se mi stalo? Celý den jsem v pohodě, vše vycházelo jak má a my se postupně přesouvali na hory do předem vybraného ubytování. Ubytování jsem pečlivě vybíral skoro 5 hodin a dal jsem si záležet, aby bylo příjemné.

Patřím totiž mezi lidi, pro které je dovolená nejenom odpočinek od práce, ale vychutnávka místních jídel a zvyklostí. Bydlet podobně jako místní a okukovat jejich životní styl patří mezi mé velké záliby.

V době, kdy jsme dorazili na místo a byli seznámení se zarezervovaným novým domovem, mé emoce postupně klesaly k bodu mrazu. Něco takového přeci v inzerátu nebylo. Hrůza, děs, podvod… Vyčerpáním jsem usnul již v deset hodin, i když normálně usínám kolem půlnoci.

Jaké jeviště se mi to tady nastavilo? Co to vidím z hlediště svého pozorování? Prožil jsem velmi nepříjemnou emoci „Mé dobré úmysly mohou být pokaženy“. Mám již hodně Emočních rovnic vytahaných ze svého mozku, ale jak je vidět, i jedna potvora, ležící někde hluboko uložená, je pro mozek hračkou přečíst a jako dlouholetý kulisář ji využít tak, aby moje jeviště bylo sestaveno přesně tak, aby se mi vyrojily ty samé emoce, které jsem měl již dvakrát v životě v minulosti.

Poprvé, když jsem jako kluk toužil po určitém dárku pod stromečkem, těšil se, jak si s ním užiji, ale tato věc nebyla ani mezi posledními dárky. Tři dny jsem truchlil, než jsem se z toho bolestivého pocitu dostal. A další podobná zkušenost se mi naskytla, když jsem připravoval vícedenní výlety pro své kamarády a kolegy a jeden z mých nejbližších mi začal mé známé stahovat na svoji stranu tak promyšleně, že mi z nich nakonec nezbylo nic.

Následovala bolestivá emoce, ze které jsem se hrabal několik měsíců.
Mozek, aniž bych o tom věděl, si zapsal tyto emoce a později mi je znova zobrazil. Jak? Doslova dal pokyn okolnímu světu, aby se kombinace nastavily tak, že já jsem měl pocit, že se mi téměř stejné jeviště nastavuje znova a já prožívám podobné emoce jako kdysi na vánoce či na výletu s přáteli.

Kdo v tomto případě zatočil klikou? Kdo způsobil, že divák viděl během chvilky zcela jinou scénu? Můj mozek naplněný daty nepůsobící pohodu, ale neklid. Mozku je totiž jedno, co vám generuje. Je to jenom stroj a pracuje podle zákonitostí, které jsem objevil.

Takže pozor, vidíte ve svém životě nepříjemné věci? Přestaňte proti nim okamžitě bojovat a hledejte zápis ve své hlavě, podle kterého ten starý důmyslný kulisář nastavuje vaše jeviště.