Pokud člověk neví nic o tom, jak se informace dostávají do jeho mozku, nebude ani nic tušit, jak se programovalo jeho podvědomí. Podvědomí chápeme jako součást lidského mozku, která pracuje podle svých vlastních pravidel, akorát je pro člověka na vyžádání nedostupná.
Nosíme ve svém podvědomí mnoho informací, abychom však nimi nebyli unavováni, jsou odložena na pozadí. Pro mozek ale neexistuje vědomí a podvědomí. Mozek sám sebe chápe jako celek a k datům v obou částech přistupuje stejně.
Je velmi důležité vědět, jaký obsah nosíme v této skryté části mozku a jak se tam dostala. K programování dochází již v raném věku, kdy kritický smysl ještě není rozvinut. Mozek přijímá všechny podněty z okolního světa bez ověřování jejich pravdivosti a důsledků pro další vývoj a úspěch jedince.
Tyto podněty přicházejí nejprve od rodičů, sourozenců, učitelů a společenských vůdců. Vrývají se do mladé mysli jako do měkkého vosku. Jediné slovo může zkazit život člověka nebo mu jej alespoň pěkně zkomplikovat. Takové slovo může být proneseno bez zlého úmyslu, to ale nic nemění na jeho zničujících účincích.
Příkladů bych zde mohl uvádět bezpočet. Matka deptaná nevěrou otce a nedostatkem financí neudrží své emoce a pronese k dítěti: „Nikdy nebudeme bohatí“. Nebo si dítě příliš hlasitě hraje a neposlouchá matku a ta je okřikne slovy: „Jsi neschopný a nikdy to nikam nedotáhneš!“ nebo „Budeš stejně neúspěšný jako tvůj otec!“
Tyto výroky jsou mozkem přeloženy do jazyka emocí, oproštěny od slovního vyjádření a dále je s těmito záznamy pracováno jako s pravdou. Mozek má podle svých zákonitostí vždy tendenci si data v sobě zapsaná dokazovat a ověřovat v okolním světě. Toto dítě jednou dospěje a aniž by si uvědomilo, kde se v něm data vzala, bude neustále konfrontováno s prohrou, chudobou a neschopností, a to i při vyvíjení veškerého úsilí.
Často říkám: „Rodiče budiž pochváleni!“ když zjišťuji, kolik balastu nám do hlav naskládali, kolik odporných vět pronesli v naší přítomnosti na náš účet, kolik ohavnosti nám nahráli do mozku jenom proto, že neznali sebe ani zákony programování dětské mysli. Svůj život měli v nepořádku a nakazili i nás nevinné, kteří s jejich postoji neměli co do činění.
Slova a nálady jsou mocní činitelé a je jedno, zda jsou pravdivá či nikoliv. Lidským podvědomím mohou být přijata tak i tak. Jednou vložená informace na sebe nabaluje další a další, aby si potvrdila svoji existenci. Mozek jako samoučící se stroj je naprogramován tak, aby nezastarával. Vždy si tedy bude chtít oprašovat pravdy v sobě uložené dalšími podobnými pravdami z okolí.
Chudák člověk, který nevinný přišel na tento svět chudým nebo nepoučeným rodičům. Oni totiž nastaví zbrusu nový mozek svého dítěte tak, že již při prvních krůčcích do společnosti si začne nalepovat na rodičovské programování další zrna zhoubných pravd. V tomto případě takové, které s finanční nezávislostí nemají pranic společného.
Bill Gates, Steve Jobs, zakladatelé Googlu či Facebooku či náš Petr Kellner a další a další pohádkově bohaté osobnosti nenabyli bohatství proto, že by jim osud dopřával a vám ne, či by nasypali správně nějakému bohu a on by vyslyšel jejich prosby. Nic takového! Na nich můžete vidět, jakou sílu má správně nastavený mozek. Jeho sílu si však denně potvrzují i miliony těch na prahu přežití a není jim pomoci, dokud si nezmění obsah svojí hlavy. Nadarmo se snaží světové vlády řešit vznikající problémy, leští shnilé výplody lidských hlav místo toho, aby raději přispěli k ozdravení špatných programů lidstva.
Na závěr dodám, že nejen od ostatních lidí je programován mozek, ale i od nás samotných. Kolikrát si sami potvrzujeme své vlastní pravdy monologem: „Nedaří se mi dobře“, „Mé postavení se nikdy nezlepší“, „Už nikdy nezbohatnu“, „Jsem k ničemu“ atd.
Pozor na to! Pokud se chcete posunout dopředu, NIKDY nepřijímejte svůj stav takový, jaký ho zrovna vidíte. Zeptejte se sami sebe, kde chcete být a slibte si, že se tam dostanete, ať se děje cokoliv. Ano, může vás to bolet, cesta může být trnitá. Výsledek se ale dostaví. Musíte ale udělat toto:
1. Deratizovat svůj mozek od špatných úložek z minulosti nalezení Emočních rovnic.
2. Přestat mluvit v rozporu se svými cíli.
Přeji hodně sil. Sám jsem se s tím pral skoro 25 let a vím, o čem mluvím.
ZÍSKEJTE KONTROLU NAD SVOJÍ ZLOBIVOU HLAVOU
a objevte lepší verzi sebe sama odhalením špatných programů z dětství