Tajemství pokorných šéfů s obrovským úspěchem

Mám dnes častokrát pocit, že se některé vlastnosti vedoucích přeceňují a jiné naopak upadají v zapomnění. Podniky dokážou školit své lidi celé týdny o tom, jak správně vést své podřízené, ale mnohokrát jim už neřeknou právě to nejpodstatnější.

Můžete se mnohokrát setkat s vedoucími či majiteli firem, jenž se honosí úspěchem, ale pokud byste se mohli podívat za oponu do jejich firem, zjistíte, že to zase tak úžasné není. Úspěch v takovém případě je sice vidět, ale rozhodně nebude mít dlouhotrvající charakter. Dobrý manažer totiž ctí určité zákonitosti, jež jeho firmu povedou k dlouhodobému rozkvětu, a to v době mnoho krizí. Jaké to jsou?

Považuje zaměstnance za své klenoty

Přesně tak, jenom hlupák si nebuduje zástupy příznivců ve svých řadách. Pravý leader si své spolupracovníky hýčká a buduje s nimi velmi úzký vztah. Dobře ví, že celý úspěch jeho firmy je závislý i na nich. Bez nich se rozpadnou finance, zákaznické oddělení, marketing, obchod a veškerá snaha ředitele vizionáře firmu někam dotáhnout může jednoho dne náhle skončit. Položte si otázku, kolik lidí chodí do práce proto, že se potkávají právě s vámi nebo proto, že jim dáváte na chleba?

Jde sám příkladem

Ryba vždy smrdí od hlavy a stejně je tomu u vedoucích. Každý vedoucí si k sobě bude hledat podřízené, kteří budou vědomě i nevědomě potvrzovat jeho svět. Podřízení jsou věrným obrazem naší hlavy a hlavně podvědomé hlavy. Není možné od svých následovníků chtít něco, co sami nejsme s to udělat a ztvárňovat ve svých životech. A pokud tak činíme, děláme si z úst záchod. Nikdo nás nebude následovat, možná jenom pro peníze. Pro opravdový růst firmy ale potřebujeme skutečné následovníky a k tomu jim musíme být vzorem ve všem, co po nich vyžadujeme.

Nebojí se nových trendů

Doba se dnes velmi rychle mění a ten, kdo stojí v čele firmy, by si to měl dobře uvědomit. Není postaven do vedoucí pozice proto, aby dělal věci, za které jsou placení jeho podřízení. Jeho hlavní úlohou je strategické uvažování a cílené rozhodování tak, aby jeho firma byla stále o krok dopředu, schopná uspokojovat své zákazníky i za několik let. Pokud se tak neděje, firma může skončit během několika let nebo bude muset investovat mnoho peněz do návratu na špici. Dobrý leader tráví v práci maximálně 4 hodiny denně a pak se věnuje strategii. K tomu ale nemůže zůstávat přepracovaný v kanceláři. Tam ho většinou ty úžasné myšlenky nenapadnou.

Nenávidí průměr

Průměrný vedoucí bude vytvářet jenom průměr s průměrnými zaměstnanci, průměrné příjmy, průměrné výrobky a průměrnou zákaznickou podporu. Takovou firmu určitě nechcete. Vyvarujte se proto nabírání průměrných lidí. Jejich krédem je „To stačí, takto je to dobré“. Největším nepřítelem nejlepšího je dobré.

Nehamtá jenom pro sebe

Většina krizí vzniká právě díky nenasycenosti jednotlivců. Mají sice mnohem více než ostatní, ale jejich pokřivený mozek jim hlásí, že by chtěli ještě více. Když budete studovat důvody pádů institucí, zjistíte, že za ni nemohou ty tisíce zaměstnanců, kteří tam chodí každý den pracovat, ale pár jednotlivců na vrcholu. Měli velké oči, nedbali na blaho celku, ale pouze na svoji kapsu a domácí trezor. Opravdový vedoucí dbá na blaho celku, správně přerozděluje zisky a nenechá se zlákat pouze vidinami rychlého zisku a zbohatnutí.

Celá dnešní doba je prosáklá individui, jejichž primární touhou není blaho celé společnosti, ale pouze nasycení jejich vlastního ega. Nenávidím takovéto sobce. Jsou jako vlny hnané větrem, bez citu a zdravého pohledu na věc. Dokud tito nabobtnalí samolibci budou u kormidel, nebude dostatek, nebude klid, nebude pohoda. Celou společnost čeká kompletní restrukturalizace. Mnozí budou muset být doslova vyškrtnuti a sesazeni, aby nový proud a myšlenky mohly najít cestu pro blaho celku.