Ve světe, kde je láska považovována za základ úspěšného vztahu, může být myšlenka pokračování ve vztahu bez lásky znepokojivá. Ale co opravdu znamená vztah bez lásky, potažmo co je to vlastně láska?
Láska je komplexní a mnohostranný pocit, který se projevuje různými způsoby. Láska může být romantická, platonická, bezpodmínečná či podmíněná. V kontextu romantického vztahu ji můžeme definovat jako hluboké emocionální pouto, které zahrnuje vášeň, intimitu a závazek. Láska je víc než jen pocit, je to také rozhodnutí a činnost. Láska se vyjadřuje skrze starost o druhého, obětavost, respekt a snahu o společný růst.
Láska může zahrnovat i emocionální blízkost a podporu v těžkých chvílích, sdílení radosti a těžkosti života a schopnost společně čelit výzvám, Je to sílá, která spojuje dva lidi a umožňuje jim tvořit a společně překonávat překážky. Bez lásky nemůže mít vztah hloubku a autentičnost. Jeden z mých oblíbený citátů Alberta Einsteina, který jednou prohlásil zní:
Tento citát krásně vystihuje, že láska působí jako základní stavební kámen pro život má neuvěřitelnou moc a universální dosah.
Vztah bez pocitu lásky může mít mnoho podob. Může to být vztah, kde se ztratila romantická a emocionální vazba, která tam kdysi byla. Nebo to může být vztah, který začal bez hlubokého citového pouta, ale z jiných důvodu, třeba kvůli sociálním tlakům, rodinným očekáváním nebo praktickým úvahám. Takové vztahy mohou být stabilní a funkční, ale postrádají klíčový prvek intimity a vášně. Lidé se v takových vztazích necítí šťastní, avšak v nich přetrvávají často řadu let, nebo dokonce celý život. Ovšem zůstává tady důležitá otázka: lze do takového vztahu znovu přinést lásku? A stojí to vůbec za to?
Často se stává, že lidé zůstávají ve vztazích, které jim poskytuje různé formy materiálního či finančního bezpečí. Nechtějí opouštět již vybudované prostředí, majetek, společný projekt a finanční zajištění. Společné závazky můžou být pevné pouto. Takové vzájemné soužití může přinášet pohodlí a pomyslný pocit bezpečí i když si v něm nezazní slovo „miluji tě“. Pro některý partnerský vztah je zajímavější, co jim vztah finančně nabízí, než láska a intimita.
Bojíme se samoty, to je také jeden z hlavních důvodů. Strach z opuštění, neschopnost trávit čas sám a umění žít v každodenním životě sám pro sebe, nést odpovědnost nás může nevědomky držet ve vztahu bez lásky. Může to být hrozné, nevědět, co bude zítra. Tento hluboce zakotvený a často nevědomý strach vás může nutit pokračovat ve vztahu a nejste schopni z něj odejít, i když vztah vázne a zamilovanost a láska z něj dávno vyprchala. Často se stává, že díky tomuto strachu lidé nikdy ze vztahu neodejdou. Paradoxem je, že v něm oba partneři zažívají pocity osamělosti…….
Být dobrými rodiči je pro mnoho lidí prioritou. Proto mnoho páru spolu zůstává kvůli dětem. Věří, že stabilní domov je pro děti nejlepší. Partneři zůstávají ve vztahu, který je neuspokojuje osobně, ale dává smysl pro rodinu a výchovu dětí. Prostě a jednoduše nechtějí ublížit dětem. Manželé či partneři zůstávají v nenaplněném vztahu, protože si myslí, že tak ochrání děti před emocionálním a sociálním stresem spojeným s rozchodem. Opak bývá pravdou! Většinou tím dětem předají negativní vzorce jak nemá vypadat vztah. Takové děti v dospělosti jen opakuji své původní vzory a vytvářejí opět vztahy bez lásky nebo raději nemají žádný vztah. Děti do sebe nasávají vše jako houby a to samé opakují ve svých vztazích to samé jak přes kopírák. Navíc děti mnohem víc traumatizují hádky rodičů, když cítí, že jeden z rodičů druhého vlastně nemiluje, když cítí to odcizení. Je lepší s dětmi sdílet skutečný stav vztahu tak jak je, a raději je láskyplně připravit na skutečnost, že se rozejdete. Tím, že s dětmi v klidu, ale otevřeně sdílíte celou situaci, učíme je důležitost řešení konfliktů, než jim nasazovat falešné růžové brýle. To jakého partnera si do vztahu vybíráme, jak vypadá láska a vztah, to se učíme už jako děti od svých rodičů.
Společnost a celospolečenské vědomí klade vysoký důraz na udržení vztahů, zvláště dlouhodobých. Mít vztah se může zdát jako norma a opustit ho může znamenat čelit odsouzení, pohrdání nebo pocitu selhání. Také se bojíme, že se rozchod dotkne celé širší rodiny. Ocitnout se v takové situaci a partnerovi oznámit rozchod je často velmi težké životní rozhodnutí. Pokud jsou však všechny pokusy k nápravě vztahu vyčerpány a partner je ve snaze o to samé pasivní, společná cesta končí. Sen o společné budoucnosti se rozpadá a oba jedince čeká nejspíš už jen trápení. O to víc je bolestné, pokud partnera stále milujete, ale on to má citově jinak. Než se definitivně rozhodnete, zvažte, zda všechny možnosti a důvody ve vztahu zůstávat byly vyčerpány a vztah už nemůže chytit novou jiskru. Poté je věcí lásky a sebelásky dát znovu šanci sobě samému, dovolit si znovu se zamilovat a v tomtéž dát svobodu svému protějšku. Upřímná a otevřená komunikace je jediná volba, jak se v klidu, bez velkých emočních dramat domluvit.
Někteří lidé doufají, že se láska může vrátit, nebo že problémy, které způsobily její ztrátu lze vyřešit. Tato naděje je často poháněna nadějí znovu získat to co kdysi měli. V některých vztazích je to možné a partnerům, na základě jejich vzájemného společného úsilí se láska do vztahu vrátí. Musejí mít chuť na nové vzájemné poznávání, nápravu starých vzorců, návyků a špatného chování. Mají touhu řešit vzájemné nedostatky související s chladem a neláskou v jejich vztahu. Prostě si za to stojí! Problémy se týkají každého vztahu, ale jejich aktivní řešení a především upřímná a otevřená komunikace, může přinést naplnění, empatii jeden k druhému a vždy vedou k novým, dosud nepoznaným pocitům a zkušenostem. Vztah se může přetransformovat na mnohem hlubší a hodnotnější úroveň.
Některé páry najdou způsob, jak žít vedle sebe s respektem a přátelstvím, a to jim může stačit. Důležité je, aby oba partneři měli shodné představy o tom, co od vztahu očekávají, aby respektovali hranice a potřeby toho druhého. Jsou-li představy obou jedinců stejné, mají nastavené hranice, i takový vztah může fungovat harmonicky.
V některých případech může vztah fungovat na základě společných zájmů, sdílených hodnot nebo praktických výhod. Pokud jsou partneři uspokojení v jiných aspektech svého života, může jim absence romantické lásky připadat méně důležitá. Daný pár přesně ví co chce a co mu vztah nabízí. Otevřená komunikace je v takovém typu vztahu důležitá. Aby se jedinec netrápil situací, že nejste zamilovaní, ale že je rád, že spolu trávíte čas.
Rozpoznat vztah s absencí lásky není snadné, ale některé znaky jsou dobře viditelné. Zde vám nabízíme pár indicií.
Ztráta emocionálního spojení je patrným znakem.
Nedostatek intimity a sexuální aktivity ukazuje na problémy. Pokud máte sex jen párkrát ročně, může to být znamení, že se problémy hromadí. Časté intimní a sexuální propojení vytváří důvěru, prohlubuje cit a empatii.
Když je komunikace s partnerem plná kritiky a pohany, nebo je plná obranných reakcí, je to špatné znamení. Cítit se s partnerem v bezpečí je znakem hluboké lásky. Bez těchto pocitů pohody a stability a důvěra nelze mít vztah v dobré kondici.
Ztráta lásky ve vztahu může být bolestivá, ale nutně nemusí znamenat konec. Při odhodlání obou partnerů je možné, že společně mohou znovu lásku objevit a oživit, otevřít se změnám. Zde je několik kroků, které mohou pomoci vrátit lásku do vztahu.
Začít se znovu bavit o svých pocitech, obavách a potřebách je prvním krokem k znovuobjevení spojení. Rozhovory mezi partnery by měly být upřímné, empatické z důrazem na naslouchání a snahou porozumět tomu druhému. Otázky typu „Jak se teď cítíš, řekni mi víc jak se cítíš“…., jsou dobrou cestou.
Společné aktivity a zážitky mohou obnovit společné pouto a přinést do vztahu nové vzrušení. Zkuste společně objevovat nové koníčky, cestovat nebo prostě společně trávit více kvalitního času.
Budování nebo znovuzískání emocionální blízkosti vyžaduje trpělivost a úsilí. To může zahrnovat hluboké rozhovory, sdílení osobních myšlenek a pocitů.
Někdy je ztráta lásky výsledkem nevyřešených konfliktů nebo bolestí z minulosti. Práce na odpuštění a uzdravení starých ran může otevřít cestu k obnovení lásky a důvěry.
Párová terapie nebo koučování mohou poskytnout nástroje a potřebné vedení k překonání problémů a obnovení zdravého vztahu. Také práce na osobní růstu a zvýšení vlastního sebevědomí mohou do vztahu přinést novou energii. Více o možnostech párové či individuální pomoci zde…..
Vztah s absencí lásky není automaticky odsouzen k zániku, ale vyžaduje upřímné zhodnocení jeho skutečné hodnoty. Zvažování, zda má smysl pokračovat je složitý proces, který zahrnuje hledání rovnováhy mezi osobními potřebami a očekáváními a realitou každodenního života. Láska je mocná síla, ale každý vztah má svou jedinečnou dynamiku, která určuje jeho smysluplnost a hodnotu.
ZÍSKEJTE KONTROLU NAD SVOJÍ ZLOBIVOU HLAVOU
a objevte lepší verzi sebe sama odhalením špatných programů z dětství