Často se při své práci setkávám s podnikateli a majiteli firem, kteří jsou tak přetíženi svými vlastními pracovními aktivitami, že nevědí, kam dříve skočit. Vstávají ráno v šest a spát chodí kolem půlnoci. Hnaní povinnostmi pracují na 140 % a slovo odpočinek znají pouze ze slovníku.
„Nežijeme věčně, abychom se nechávali zotročovat čímkoliv“
Jednou mi jeden pán řekl: „Nemám čas si zajet ani na dovolenou“. A to byl majitelem firmy o 50 zaměstnancích s ročním ziskem několika desítek milionů. Vše patřilo jemu, ale on, připoután ke svému dílu, nebyl schopen se utrhnout a na jeden měsíc si udělat dobře.
Jiný, prací zavalený spolumajitel firmy, podlehl tlaku svého vlastního podniku a aby neztrácel čas, přespával ve své kanceláři.
Dokonce jsem jednou pracoval pro člověka, který po 13 letech budování své vlastní firmy zkolaboval přetížen úkoly, a musela ho odvézt záchranka na jednotku intenzivní péče.
Často se při své práci setkávám s podnikateli a majiteli firem, kteří jsou tak přetíženi svými vlastními pracovními aktivitami, že nevědí, kam dříve skočit. Vstávají ráno v šest a spát chodí kolem půlnoci. Hnaní povinnostmi pracují na 140% a slovo odpočinek znají pouze ze slovníku. Celá firma, nebo její část, patří jim, ale oni pracují více než pracovníci najatí za mzdu. Jejich zaměstnanec odejde z práce s čistou hlavou a ve svém volném čase se věnuje zájmům a sportu. Pan majitel si ale nosí práci domů a přemýšlí o ní neustále.
Jak to vlastně s majiteli firem je? Pracují sice na svém vlastním, ale mají častokrát méně času a peněz než nejméně placený zaměstnanec jejich podniku. Proč se tito pánové i dámy do takové situace dostanou? Proč se nechají zotročit tím, co jim patří? Z počátku jsem to nechápal, dokud jsem do toho jednou sám neupadl.
Zkoumáním a rozhovory jsem zjistil, že neumí dostatečně delegovat a motivovat své podřízené. Nevěří nikomu než sobě a jsou často naplnění obavami svěřit své dílo do rukou cizích. Jindy zase došlo ke špatné volbě zaměstnance, který svojí neschopností zkazil mnoho dobrého, a po jeho vyhození musel majitel zastávat několik funkcí najednou.
Zkusil jsem se na celou problematiku podívat přes Emoční rovnice a zjistil jsem u těchto podnikatelů následující rovnice:
Vydělávat peníze zavazuje, Peníze na mě tlačí, Peníze mě svazují, Peníze vydřu, Korunky se mohou rozkutálet, Prací všechno doženu, Práce ze mě dělá kvalitního člověka, Nikdy nebude hotovo, Mělo už být dávno hotovo,
Podnik udržím vlastní silou, O majetek se dá přijít, Z podnikání moc nezbude, Mohu být podveden, Nikomu raději nevěřit, Co si udělám sám, mi nikdo nevezme, Sám si práci udělám nejlépe.
Zkuste tyto rovnice nahrávat Emilovi do hlavy a zjistíte, jaký vliv mají na jeho chování a jednání. Radím podnikatelům, aby se naučili alespoň tyto dovednosti:
Je přece škoda mít svůj vlastní podnik a neužívat si jeho výhod, nemyslíte?
ZÍSKEJTE KONTROLU NAD SVOJÍ ZLOBIVOU HLAVOU
a objevte lepší verzi sebe sama odhalením špatných programů z dětství