Poznejte robota Emila

Představte si, že jste se ocitli v roce 2812. To je jistě možné, že lidstvo v této době bude existovat a stejně jako se dnes díváme do historie třeba do roku 1125, bude se jednou lidstvo dívat zpět do našich dob. Zřejmě to pro ně bude velmi zajímavá exkurze do minulosti. Nebudou již muset spekulovat, co se asi dělo, poněvadž budou mít z celozemské superrychlé sítě okamžitě k dispozici všechny informace, co se kdy dělo, co kdo a kde řekl a podobě.

Technologicky už lidé budou taky zcela někde jinde. Budou si moci zaletět na kávu na měsíc a proletět se po oběžné dráze. Tyto nám dnes nemyslitelné kousky, jim budou připadat normální. Stejně tak jako dětem z jedenáctého století připadalo nemožné se projet autem a naše děti to nepovažují za nic výjimečného.

Technologie se stále rozvíjejí a rozvíjet budou a ještě mnohem rychleji. Technologický pokrok nebude znát pouze v oblasti dopravy, počítačů a staveb, ale i v oblasti medicíny a poznání lidského DNA. Zatím nejzapeklitější úlohou je dnes rozluštění kódu mozku. Jak neurony mezi sebou komunikují. Vědci se již dnes snaží popsat operační systém mozku, a dnes jsou prý asi na 5% cesty.

Přesto, že operační systém počítačů dnes zvládáme celkem dobře, operační systém mozku ne. Ještě zbývá velký kus cesty k jeho rozluštění. Mozek si dnes dělá se svými majiteli, co chce, a jeho funkce lidstvo neumí popsat. Výsledkem je mnoho lidí, kteří si se svojí hlavou neví rady, a utápí se v nepříjemných pocitech a myšlenkách, trpí nevyléčitelnými chorobami a smrtí.

Ne tak bude v roce 2812. Lidstvo již má kód mozku plně k dispozici a umí jej simulovat na běžných počítačích. Díky tomu je možné simulovat chování každého člověka a pozorovat jakékoliv jednání v různých situacích. Pokud známe řídící kód, můžeme programovat. Zdá se vám to jako Sci-fi? Ano, pro nás žijící dnes to tak vypadá. Stejně tak jo ještě před nedávnem bylo Sci-fi létat letadlem a vyrábět energii z atomu.

Znalost mozku se promítne do sestavení umělé inteligence. V 29. století vidíme lidi z umělé hmoty, jejichž mozek pracuje stejně jako lidský, akorát je sestaven s čipů. Ale nebojte se, lidstvo při výrobě omezí některé funkce, aby se roboti nepřemnožili. Kdo z vás se dnes přece jen bojí, může ho utěšit, že v té době stejně už žít nebude.

Vypůjčíme si jednoho právě vyrobeného robota a dáme mu jméno Emil. To se dělá tak, že jakmile jej poprvé zapnete, musíte aktivovat jeho operační software v jeho hlavě. Při jeho aktivaci mu musíte dát jméno a nastavit jej pro využívání základních funkcí.

Nyní zkusme s Emilem trochu více pracovat. Budeme mu do hlavy nahrávat jednotlivé příkazy a pozorujme, co to s ním bude dělat. Nezapomeňte ale na to, že Emil má stejný mozek jako my lidé, ale z čipů.

Zkusme brát Emoční rovnice a přes WIFI rozhraní mu je budeme postupně nahrávat do jeho hlavy a pozorovat jeho chování. Již víte, že Emoční rovnice se projevují u svého majitele dvěma zákony:

1. Formují jeho chování
2. Majitel má pocit, že se v jeho okolí dokazují

Tak to zkusme, nahrajme Emilovi Emoční rovnici a pozorujme jeho chování:

1. Kdokoliv ví o mé chybě – jak se bude Emil chovat? Bude se stále kontrolovat a pozorovat své okolí. Bude prožívat strach z nařčení. Bude přehnaně zdokonalovat svoji práci, aby mu nikdo nemohl nic vytknout. A jak se mu bude Emoční rovnice dokazovat v jeho okolí? Bude mít pocit, že mnozí v různých situacích mu budou dávat najevo, že chybuje. V konečném důsledku bude Emil zažívat myšlenky nízkého sebevědomí a i přes dobré talentové programování se jeho talent nerozjede.
2. Na holku podle svých představ nemám. Jak tento zápis bude ovlivňovat jeho chování v přítomnosti hezkých děvčat? Určitě se bude cítit v jejich přítomnosti nevrlý, podhodnocený, plný strachu, že je nedostatečný a že tu krásku ze svého okolí si nezaslouží, či že někdo jiný ji určitě získá, ale on určitě ne. A teď si představte, že si dodá odvahy a osloví ji. K jeho údivu je ale reakce dívky pozitivní a on i přes své pochybnosti ji pozve na večeři a první rande. Doma na sobě hodinu pracuje a oblékne si ten nejlepší oděv. Rande dopadne dobře a on ke své velké radosti získá dívku podle svých představ. Ve vztahu ale postupem času začne být nevrlý a ze strachu, že o ni přijde, jí začne kontrolovat mobil a vyptávat se, kam jde a s kým. Nevyhne se i pocitům žárlivosti a palčivým myšlenkám, že pokud ji bude pouštět samotnou, objeví se na scéně jiný muž, hezčí a lepší, kterému ona určitě podlehne, a on tak i přes veškeré své úsilí ztratí svoji princeznu. Působením těchto myšlenek (které generuje jeho mozek a on jim zcela věří) se změní jeho chování a dívka se začne cítit nepříjemně a osočována. V prostředí nedůvěry se nedobře dýchá, a proto není divu, že ji nabídka od jiného muže zaujme. O to více současný partner začne kontrolovat, vyčítat, poučovat… Ve finále o svoji krásku přijde. Ne proto, že by byl jiný než na začátku, ale kvůli svému ustrašenému chování, které bylo zcela zbytečné, poněvadž partnerka neměla potřebu partnera měnit a byla s ním zcela spokojená. Emil si dokáže svoji nahranou Emoční rovnici „Na holku podle svých představ nemám“, když ho kvůli jeho chování partnerka opustí a on zůstane opět sám.
3. Další rovnice si již zkuste do Emila nahrávat vy sami. Zkuste třeba „Jsem nula“ nebo „Při radování musím být opatrný“ nebo „Mohu usuzovat špatně“. Daří se vám vidět u Emila jeho chování?

Pokud si najdete nějakou Emoční rovnici (jak na jejich hledání najdete v mé knize Emoční rovnice – revoluční metoda pro změnu života), použijte Emila, abyste si své chování mohli zdokumentovat a tak lépe pochopit proč je váš život právě takový jaké je.