Bez partnera to nezvládnu!

Ve svém článku dnes mluvím ke všem ženám. Obavy, že nezvládnete žít bez pomoci partnera, si prožívá většina z vás a často se s tímto problémem setkávám v koučinkovém křesle se svými klientkami.

Kde jsou kořeny vaší nejistoty?

Dívky se obvykle neučí, že mají mít odvahu, tato vlastnost je u dívek dokonce popírána. Mají být jemné, tiché, slušné.

Bezbrannost je vnímána jako milá a jemná dívčí vlastnost. Jelikož ani mámy nebyly seznámeny s tím, že ženství samo o sobě je vyjádřením určité síly, tuto moudrost všem ženám nepředávají. Učíte se být ženské, učíte se být slabé.

Do vztahů vstupujete naučené očekávat pomoc od partnera. Jste jako malé holčičky, které musí počkat, až jim druhý pomůže.

Ani si to neuvědomujete, ale pro partnery jsme často až přítěží.

V sebejistotě vám brání váš strach; hrajete hru na to, že nezvládnete nic, zříkáte se své osobní síly. A pokud ji občas chcete použít, nevíme, jak s ní správně zacházet.

Na koučinku se setkávám s klientkami, jejichž osobní život je v troskách. Neumějí si představit, že by odešly ze vztahu, který je již dlouhodobě vyhaslý. Pokud odcházejí, děje se tak velmi často až kvůli jinému muži.
Mění jen jednu berli za druhou. Stále neumí stát na svých nohou.

Pokud vyzkouší vše, aby vztah s partnerem uzdravily, ale stále jen přežívají, je dobré podívat se na to, co je brzdí, proč se bojí odejít z partnerství, které je začíná dokonce nenápadně vysávat.

Když jsem se několika žen zeptal, co by dělaly, kdyby jejich manžel, s nímž už dále žít nechtějí, náhle odešel sám k jiné ženě, odpověděly mi:

• Musela bych to nějak zvládnout.
• Možná by se mi i ulevilo.

Přesně tuto větu je moudré si říct, pokud ve vztahu nechci být, ale stále mne tam drží mé obavy. Budu to muset zvládnout. Nějak to zvládnu. Najdu způsob, jak žít.

Nefunkční vztah se vyznačuje jednou nepříjemnou skutečností: bere nám energii.

Místo abyste si ponechaly sílu, kterou potřebujeme pro důležitá životní rozhodnutí, plýtváte ji zcela zbytečně v nekonečných hádkách.

Unavené, bez života se snažíte dělat si radost drobnými útěchami: nákupy, povídání s kamarádkami, sledování nekonečných seriálů. Tam však svou sílu znovu nenajdete.

Bez vyčerpané energie si neumíte představit, že vůbec máte na to, abyste dokázaly žít samostatně. Chybí vám přesně ta síla, kterou vydáváte na život v nefunkčním vztahu.

Tato situace je zacyklení, běh dokola v nekonečném kruhu.
Vystoupit z něj znamená dovolit svým strachům, aby se ukázaly takové, jaké jsou. Možná budete mít pocit, že jste právě projely vše, co jsme měly, a nic dobrého vás nečeká.

Moje osobní zkušenost je, že vaše sebedůvěra se pomalu začne objevovat. Přirozená chuť dělat věci, které jste odkládaly. Radost z dobré kávy po ránu, nadšené otvírání se vztahům a lidem kolem vás.

Jako malé jste nemohly odejít z rodiny, která nemusela být ideálem lásky a podpory. Nyní jste však již dospělé. Ve vztahu, který vám dlouhodobě vysává dobrý pocit ze života, již nemusíme trpět.

Když se přestanete bát, možná zjistíme, že pro krásný tanec životem nepotřebujete žádné berle ani opory. Naopak, právě ty vám mohou bránit, abyste si tanec se životem dokonale užily.

Váš osamělý valčík může zpočátku nahánět strach i vám samotným, časem ale začne vyjadřovat přesně to, kým opravdu jste. A kým skutečně chcete být.