Jak mu začít chybět?

Proč chceš začít tomu druhému chybět?

Když už jsme se s partnerem rozešli, proč se v nás vůbec objevuje pocit začít mu chybět? Prošli jsme přece fází rozchodu a je nám jasné, že rozchod nevznikal přes noc. Dlouhou dobu jsme procházeli obdobím nespokojeností, nepochopením a vzájemného nenaplnění a oba jsme o rozchodu již přemýšleli nebo se ho kdesi v hloubi duše obávali celé roky.

Jak je tedy možné, že poté, co jsme se s partnerem domluvili, že spolu již žít nebudeme, se v nás objevuje trýznivý pocit začít partnerovi chybět a opět
s ním navázat již rozpadlý vztah?

Své pocity dokážeme vnímat tehdy, když pochopíme své podvědomí. Naše hlava zpracovává informace a na základě svých výpočtů nám nabízí pocity, které nás buďto naplňují, anebo trápí.

Pokud po rozchodu začneme najednou prožívat pocity začít partnerovi chybět, musíme se nejprve podívat na spouštěče těchto bolavých pocitů.

Zde je seznam hlavních spouštěčů pocitu začít partnerovi znovu chybět:

• Jsem vnitřně oslabený. Pokud jsem rozchodem vnitřně oslabený, zraněný, bolavý, nevyslechnutý, bude se ve mně spouštět cyklický proces to nějakým způsobem napravit a získat svého partnera zpět.
  I když jsem prošel bolavým rozchodem a vím, že vztah nemusí mít smysl, stejně se s těmito myšlenkami budu muset poprat, Rozchod totiž mohl jakýmkoliv způsobem narušit moji integritu, mé sebepřijetí, sebelásku i pohled na svět.
• Neumím se vyrovnat se ztrátou. Pokud v životě něco ztrácíme, naše hlava tuto ztrátu vždy vyhodnocuje jako bolavou věc. I když se nám může zdát, že se nám rozchodem ulevilo, stejně budeme mít pocit, že nám něco schází. Dokonce i když nám bude jasné, že vztah již nemusí mít smysl, stejně nám hlava bude produkovat myšlenky, že nám druhý určitým způsobem chybí. Jde o to, že hlava jako výpočetní technika zaznamenala ztrátu něčeho dlouhodobého a bude mít potřebu nám tuto ztrátu jakýmkoliv způsobem zacelit. To samozřejmě působí nepříjemné myšlenky začít partnerovi chybět, něco udělat pro záchranu vztahu a prázdné místo ve svém životě nějak zacelit.
• Neumím žít sám. Naučit se žít sám je úkol. Pokud jsme v dětství byli příliš odstrkováni z komunity rodičů a rodinného hnízda, nebude nám dobře o samotě. Po rozchodu budeme mít neustále potřebu nebýt sami a ztrátu partnera si budeme co nejdřív kompenzovat dalším vztahem nebo rychlým střídáním dalších partnerů. Pokud ale chceme na sobě zapracovat a využít rozchod pro své vlastní blaho, je zapotřebí se naučit být sám a udělat ze sebe člověka, který není příliš závislý na druhých.
• Rozchod byl jednostranný. Pokud byl rozchod jednostranný, samozřejmě to v nás zanechá nepříjemné pocity z řady nepochopení, nepřijetí a odmítnutí. Je jasné, že partner nemusel být příliš komunikačně zdatný a svoji frustraci si kompenzoval někde jinde a s někým jiným. Svůj odchod pak mohl komunikovat rychle a bez předchozích upozornění na svoji nespokojenost. Jeho reakce v nás samozřejmě nechává bolavé, prázdné místo, což je pro hlavu okamžitý spouštěč pro potřebu získat svého partnera zpět.
• Mám stále co nabídnout. Po rozchodu si často uvědomíme své přednosti, které jsme se s partnerem báli využívat. Bývá nám mnohem více jasno, co umíme a co neumíme, v čem bychom dokázali být lepší a naopak ve kterých věcech bychom nemuseli tolik tlačit. Když si uvědomíme své nevyužité plusy, které jsme partnerovi nestihli nabídnout, je jasné, že nám hlava bude vymýšlet pocity získat svého partnera zpět, začít mu opět nějakým způsobem chybět a své přednosti mu ukázat v plné síle.
• Je ve mně pocit, že jsme měli na vztahu více zapracovat. Je mnoho případů, kdy se rozchod nedobře odkomunikuje a jedna strana vždy zůstává více bolavá. A chtěla by se na záchraně vztahu více podílet a více na tom zapracovat. Strana, která ze vztahu odchází do jiného vztahu, má samozřejmě určitou výhodu, poněvadž nebude tolik prožívat samotu. Pokud jsme to my, kteří zůstali osamocení, bolaví a neukojení. Mohou se v nás projevit myšlenky, na čem jsme ještě měli zapracovat, a že jsme celý vztah ukončili příliš brzo. Na druhou stranu však podotýkám, že rozchod nepřichází okamžitě. Není totiž záležitostí jednoho odpoledne, ale vyvěrá ze vztahové frustrace, která se neřeší několik let. Při těchto myšlenkách je dobré zapracovat na tom, proč jsme tak dlouho odkládali řešení vztahové krize, kde jsou strachy, které nám bránily ukázat své kvality.
• Mám v sobě neuzavřený cyklický proces. To znamená, že naše hlava se neumí na základě informací, které v sobě nosí, dopočítat k závěru, jenž by nám přinesl finální klid. Pokud jsme prošli náročným rozchodem a hlava neumí pochopit, proč se tak stalo, budou se nám v hlavě točit stále dokola tytéž myšlenky a budeme mít pocit, že se jich neumíme zbavit. Lékem na neuzavřený cyklický proces je poskytnout v hlavě dodatečné informace o tom, co ve vztahu nefungovalo, jaké jsou neslučitelné partnerovy vlastnosti a další nedostatky, které se staly zápalnicí pro rozchod.

Není možné se po rozchodu vracet do stejného

Nežijme prosím v mýlce. Pokud jsme se s partnerem rozešli a nijak na sobě nezapracujeme, budeme si pouze chtít zahojit svůj vlastní pocit prázdnoty a ztráty, bude vztah i po návratu pokračovat stejným způsobem. Samozřejmě že na začátku ihned po návratu můžeme prožívat pocity, že se vše spraví, že to spolu zvládneme a že je to skvělé. Dokonce můžeme prožívat i nárůst síly, že věci, které ve vztahu nešly, najednou mohou jít.

Nepropadněte ale v pokušení iluzi, že jsou tyto myšlenky správné. Nejsou. Jakmile hlava dostane dostatek impulsů, že vztah je opět ve stejných kolejích a nic vážného nehrozí, začnou se projevovat stejné nedostatky, které vás původně ze vztahu vyvedly.

Je tedy důležité, abyste začali uvažovat o tom, co ve vašem vztahu fungovalo, co nefungovalo. Pokud něco fungovalo, pak uvažovat o tom, co by se mohlo zlepšit. A naopak to, co nefungovalo, buďto eliminovat, nebo vylepšit.

Je vůbec na čem stavět, aby bylo proč si chybět?

Pokud bychom chtěli zvažovat, že se s partnerem opět k sobě vrátíme
a vlastní pocit, že mi chybí, si najde zdravou půdu, můžeme ho chápat jako znamení. Nejspíš jsme něco příliš urychlili a jednali zbrkle. Je potřeba jasně vědět, co ve vztahu šlo a přinášelo užitek, a co nefungovalo a přinášelo zmar.

Udělejte si rekapitulaci vztahu.

Vezměte si kus papíru a napište si:

• Co ve vztahu fungovalo?
• Co přineslo užitek?
• Co jsme rádi dělali společně?
• O čem jsme si rádi povídali?
• Jaká byla naše intimita?
• Jak fungoval sexuální barometr?

Vyhodnocujeme na stupnici 0 až 10, kde 10 je nejvíc. Pokud něco vyhodnotíme nad 8,5, jde o vlastnost vztahu, na které by se dal postavit nový začátek. Body vyhodnocené pod 8,5 jsou body k vylepšování.

Pokud se tedy s partnerem shodnete na tom, že si vzájemně chybíte,
v následujícím období bude potřeba začít pracovat na vylepšování těchto bodů tak, aby se vám obnovily vztahové propojky a měli jste na čem postavit svůj znovu vznikající vztah.

Mohu partnerovi začít chybět?

Partnerovi mohu začít chybět v případě, že si uvědomí, co ztratil, a že mu jeho nový vztah nebude poskytovat prožitky, které od něj od počátku očekával. Je nám jasné, že každý vztah má na svém začátku určitý nádech krásy a vzrušení. Tyto pocity se však během vztahu mohou zásadně změnit.

Jakmile se rozplyne ten úchvatný pocit nového vztahu, začnou na povrch vyplouvat vztahové nedostatky. Jsme přece jenom lidé, máme své chyby a své představy, které často tajíme. Ony však stejně jednou vylezou na povrch.

Váš bývalý partner si tedy záhy může uvědomit, co ztratil, a vy mu začnete postupně chybět. Začne o vás přemýšlet a vzpomínat na vás. Během této doby bude vaším úkolem zapracovat na sobě, abyste buďto nabídli něco zcela nového, na čem se postaví nový začátek, anebo budete schopni ovládat své myšlenkové procesy natolik, že svého bývalého necháte tam, kde je, a vykročíte svojí novou cestou ke zcela jinému začátku s někým jiným.

Co musím změnit na sobě, abych začal partnerce/partnerovi chybět?

Pro další pokračování své životní cesty musím na sobě podniknout zásadní povahové změny, které mě přivedly k rozpadu mého existujícího vztahu. Pokud tyto změny nepodstoupím, budou se mi mé povahové nedostatky objevovat i v mém dalším vztahu. Je proto žádoucí, abychom si dokázali identifikovat své vztahové i povahové nedostatky a začali pracovat na jejich přeměně.

Položte si následující otázky, které si vyhodnoťte na stupnici 0 až 10:

• Jak jsem byl ve svém vztahu otevřený v komunikaci?
• Jak jsem ve svém vztahu prožíval intimitu?
• Jak jsem ve svém vztahu prožíval sexualitu?
• Jak jsem ve svém vztahu prožíval své finance?
• Jak jsem ve svém vztahu dával najevo emoce?
• Jak často jsem svému partnerovi říkal „miluji tě“?
• Byl můj vztah oázou míru a pokoje, nebo bojištěm?
• Dokázali jsme se s partnerem domluvit na výchově dětí?
• Jak jsme s partnerem prožívali své společné zájmy?
• Jaké jsme měli s partnerem prožitky na dovolené?

Abyste začali partnerce/partnerovi chybět, je potřeba toto:

Podstatou procesu vlastního vylepšování je udělat ze sebe zcela nového člověka, který s tím starým nebude mít téměř nic společného. Jak na to?

• Vyházet staré oblečení ze skříně,
• vyházet staré nádobí,
• vyházet staré spodní prádlo,
• vyházet starou kosmetiku,
• předělat si vizáž,
• udělat si jiný účes a jiné nehty,
• koupit si nové boty,
• koupit si nový parfém,
• koupit si nové povlečení,
• vymalovat byt.

Dejte svému okolí jasně najevo, že rozchod není tím, co by vás mělo válcovat, ale naopak motorem udělat ze sebe někoho úplně jiného. A tu svou starou vrávorající trosku poslat k čertu.

Okolí by si z vašeho jednání mělo být jisté, že rozchod z vás dělá úplně nového člověka a že chcete, aby o tom všichni věděli. Jedině tak se to váš partner může dozvědět a může mu být zcela jasné, koho opustil, a jaká síla ve vás vlastně je. Jaká krása a přirozenost se nyní dere na povrch. Jedině tak si totiž uvědomí, co ve vás ztratil, a jakou hodnotu ve vás nestihl přirozeně rozvinout.

I partner bude muset na sobě odpracovat svůj díl

Partner není v žádném ohledu dokonalým člověkem. I on na sobě bude muset zapracovat. Je dobré, abyste si řekli, co ve vztahu fungovalo a nefungovalo. Použijte výše zmíněné seznamy a řekněte si jasně, jak na sobě budete pracovat, aby se vztah mohl vylepšit. Je potřeba vědět, že pokud jedna strana na sobě nemá potřebu cokoliv změnit, váš vztah nebude fungovat ani po zdárném návratu.

Proces odpuštění a přijetí

Předtím než se s konečnou platností domluvíte na znovuzahájení vašeho vztahu, je potřeba projít procesem odpuštění. Jak takový proces vypadá? Je potřeba si napsat vše, co vás kdysi v minulosti bolelo, zklamalo, odradilo či podvedlo.

Vezměte si opět kus papíru a o samotě si napište seznam věcí, které vás od partnera bolely. Podobně to udělá i partner.

Jakmile budete mít tyto seznamy hotové, domluvte si společnou schůzku. Vezměte si jednu věc ze svého seznamu a mluvte o ní tak dlouho, dokud neucítíte ve svém těle pocit úlevy. Na základě tohoto pocitu se obejměte. Objetí však musí vykazovat známku tělesného souznění, že budete kdesi na svém těle cítit, že byl tento problém opravdu zdárně vykomunikován a vyčištěn.

Podobně berte jedno téma za druhým z vašeho seznamu a s partnerem se v tématech střídejte.

Mistr komunikace

Abyste dobře zvládli projít procesem vyčištění a odpuštění své minulosti, musíte se stát mistry komunikace. Jaká pravidla platí pro mistra komunikace?

• Vždy bereme pouze jedno téma ze seznamu.
• Neskáčeme si do řeči.
• Neodcházíme z debaty.
• Neurážíme se.
• Pokud nás napadne nové téma, připisujeme ho na seznam.
• Nekombinujeme témata dohromady.
• Záměrně partnera nezraňujeme.
• Bereme na vědomí, že diskuze má vést k vylepšení vztahu, a ne k vyvolání pocitu viny u druhého.

Kdy mu začnu chybět?

Partnerovi začnu chybět v případě, že si uvědomí, co ztratil. Když ve vás uvidí něco, co nestihl odhalit dříve a co mu jeho nový vztah není schopen poskytnout.

Je dobré na sobě zapracovat tak, aby vaše skryté vlastnosti vynikly, abyste dali svému okolí jasně najevo, kým jste, kolik práce jste na sobě udělali.

A také to, že rozhodně nebudete tou starou osobností, která se ukazovala světu před rozchodem.