Problémy má v životě každý člověk, avšak ne každý už je ochoten si je připustit. Ještě méně lidí má pak odvahu a sílu své problémy řešit. Vědí totiž, že řešení problémů není vždy snadné a celý proces může doprovázet mnoho nepříjemností.
Neřešené a nevyřešené problémy mohou mít řadu negativních důsledků. Je velice pravděpodobné, že problém, který budeme ignorovat a s jehož řešením budeme otálet, se časem ještě zhorší. Ačkoliv se nám zpočátku takovýto problém jeví jako malicherný, postupem času nabude obřích rozměrů a stane se pro nás „neřešitelným“.
Nebudeme-li své problémy řešit, začnou se hromadit. Jeden nevyřešený problém na sebe naváže problémy další. To povede k naší stále větší a větší nespokojenosti. Budeme frustrovaní, nespokojení, začneme trpět depresemi. Všechny neřešené problémy se dříve nebo později projeví na našem zdraví – duševním i fyzickém. Takovéto problémy pravděpodobně budou mít také za následek podráždění, snížení výkonnosti a efektivity, nedorozumění a disharmonii v pracovním, ale i osobním životě.
Problémy v partnerském vztahu je třeba řešit ihned, nikoliv je „zametat pod koberec“ a doufat, že se na ně zapomene nebo že se samy vyřeší. Základem každého zdravého vztahu je totiž především komunikace. Vše je třeba si vyříkat, nebát se konfliktu a toho, že by to chvíli mohlo být nepříjemné.
Mnohdy si lidé myslí, že problémy, jejichž řešení se v minulosti dokázali vyhnout, jsou pryč. Opak je však pravdou. Nevyřešené problémy z minulosti mohou kdykoliv vyplout na povrch a udeřit ještě větší silou než kdysi.
Nejen nevyřešené problémy, ale i problémy ne zcela dořešené nám mohou přidělat mnoho starostí. V dnešní době totiž lidé vše řeší v poklusu a pod časovým tlakem. To vede k tomu, že se nedokážou na nic plně soustředit nebo to dotáhnout do konce. Ani řešení problémů tedy u nich není důsledné.
Řešení problémů se často obávají lidé, kteří jsou nejistí a závislí, ale i lidé, kteří v minulosti utrpěli vážná emoční zranění a traumata. Lze říci, že nejčastěji problémy neřešíme proto, že je nevidíme nebo nejsme ochotni je vidět. Pokud už si je připustíme, i pak často otálíme s jejich odstraněním. Proč? V některých případech prostě doufáme, že se vše vyřeší samo, jindy se chceme vyhnout nepříjemnému konfliktu mezi svým vnitřním a vnějším světem, mezi našimi přáními a realitou, mezi touhou něco změnit a nechat to stejné. Tento odpor vyplývá z potřeby vyhnout se psychické bolesti z pocitů, které by řešení určitého problému mohly doprovázet.
Např. v nefungujícím partnerském vztahu zůstáváme jen proto, že se bojíme pocitu osamělosti, který by pak mohl přijít. V zaměstnání si na nic nestěžujeme, neboť máme strach z toho, že by to poté mohlo být nepříjemné.
Velkou chybou je také řešení tzv. zástupných problémů. To se obvykle projevuje tím, že problém je řešen na úrovni svých symptomů, a nikoliv příčin. Je to podobné, jako bychom si na bolest zubu pokaždé vzali prášek, místo abychom šli k zubaři.
Život každého z lidí se skládá z nepřetržité řady problémů a překážek. Jde jenom o to naučit se je úspěšně zvládat. Nebát se konfliktů a nepříjemností, smířit se s dočasným nepohodlím, umět čekat na odměnu, nestydět se říct si o pomoc. Existují totiž problémy, které člověk nedokáže vyřešit sám a k jejichž řešení potřebuje pomoc druhých – partnera, lékaře nebo třeba kouče, který by mu dodal sebevědomí a odvahu udělat něco se svou životní situací.
ZÍSKEJTE KONTROLU NAD SVOJÍ ZLOBIVOU HLAVOU
a objevte lepší verzi sebe sama odhalením špatných programů z dětství