Žárlivost a jak se jí zbavit

Je půlnoc a vašemu partnerovi přišla SMSka. Není to poprvé a určitě ani naposledy. Máte zlost a už teď víte, že v noci zase nezamhouříte oka a budete si lámat hlavu nad tím, kdo to vašemu miláčkovi píše.

Ráno pak vstanete se špatnou náladou, partnera osočíte, že je vám nevěrný a zase se pohádáte. Pořád ten stejný scénář, ve kterém hraje hlavní roli žárlivost.

Žárlivost ve vztahu je nepříjemná a dokáže zkomplikovat život mnoha partnerským párům. Některé z nich jsou sice přesvědčeny, že žárlivost je dokladem lásky, ale ve skutečnosti se mýlí. Žárlivost patří k jedné z nejzhoubnějších patologických chorob párového soužití. Nedokládá lásku, ale pomalu a jistě ji ničí a zabíjí. Je důležité nevychovat dítě k žárlivosti tím, že je třeba pěstovat jeho sebehodnotu, otevřenost a láskyplné vztahy.

Žárlivec je totiž sužován neustálými obavami, že je mu jeho partner nevěrný, že by mu nevěrný mohl být nebo že se jen lépe baví a cítí s někým jiným než právě s ním. Žárlivec se také neustále zabývá myšlenkami na nevěru, svého partnera kontroluje, podezírá a vyslýchá. To samozřejmě dříve či později začne být partnerovi nepříjemné.

Co je žárlivost

Žárlivost je komplexní emoce, která se projevuje jako pocit nedůvěry, strachu a úzkosti ve vztahu. Je to přirozená lidská emoce, která nás vede k chování, které chrání důležitý vztah. Žárlivost je složitá a může se projevovat v různých rovinách. První rovinou je hlídat si svého partnera, což znamená, že se snažíme zajistit, aby náš partner zůstal věrný a oddaný. Druhou rovinou je odhánět soka, tedy snaha odstranit jakoukoli konkurenci, která by mohla ohrozit náš vztah. Třetí rovinou je manipulovat partnerem, což zahrnuje snahu ovládat jeho chování a rozhodování, aby zůstal s námi.

Skutečná nebo domnělá hrozba

Žárlivost často vzniká jako reakce na skutečnou nebo domnělou hrozbu, která může ohrozit tvůj vztah nebo tvé postavení. Skutečná hrozba je situace, kdy existuje reálné nebezpečí, že tě tvůj partner opustí nebo tě zradí. Například, když zjistíš, že tvůj partner tráví hodně času s někým jiným a máš důvod se domnívat, že mezi nimi může být něco víc. Domnělá hrozba je situace, kdy si myslíš, že jsi v nebezpečí, ale ve skutečnosti tomu tak není. Můžeš mít pocit, že tvůj partner flirtuje s někým jiným, i když ve skutečnosti jen přátelsky konverzuje. Rozlišování mezi těmito dvěma typy hrozeb je klíčové pro pochopení a zvládání žárlivosti.

Druhy žárlivosti

Žárlivost se může projevovat v různých formách i kontextech, a proto je možné ji rozdělit do několika druhů. Nejde o projevy pouze v romantických vztazích, ale žárlivost může nastat i mezi sourozenci, kteří soutěží o pozornost rodičů, nebo mezi kolegy v práci, kteří soupeří o uznání a povýšení. V přátelství může žárlivost vzniknout, když má jeden přítel pocit, že je opomíjen ve prospěch jiného. Každý druh žárlivosti má své specifické projevy a důvody, ale všechny mají společný základ v pocitu ohrožení a nedostatku důvěry.

Příčiny žárlivosti

Žárlivost je způsobena strachem a nedůvěrou ve vlastní osobu. Za žárlivostí často stojí trauma z dětství a dalších vztahů. Žárlivost může být způsobena minulostí, zkušenostmi ze vztahů a pozorováním okolí. Často je spojena s nízkým sebevědomím a problémy se sebeláskou a vztahem k sobě. Člověk, který žárlí, se bojí, že ho partner opustí, podvede ho nebo že už ho nemiluje. Příčinou žárlivosti je nepochybně nízké sebevědomí, ale také neschopnost vážit si sebe samého, své vnitřní hodnoty. Žárlivost je něco, co se pěstuje během života, její kořeny sahají ve většině případů až do dětství. Dětské zážitky, jako je nedostatek pozornosti nebo lásky od rodičů, mohou vést k pocitům nejistoty a strachu z opuštění, které se pak projevují v dospělých vztazích.

Žárlivost a její příčiny

Jak se žárlivostí bojovat

1. V první řadě je třeba vždy pamatovat na to, že žárlivost je léčitelná nemoc vztahu. Pokud si člověk uvědomí, že má problém, je pravděpodobné, že ho s pomocí svého partnera čí odborníka, překoná. Nejprve je tedy třeba uvědomit si, že jsme žárliví a zamyslet se nad tím proč. Důležitá je také sebereflexe a nastavování hranic, aby se na podpořil zdravý rozvoj vztahů.

2. Mnoho lidí, kteří žárlí, má o sobě příliš nízké mínění. Domnívají se, že nejsou pro svého partnera dostatečně dobří, a on je proto může kdykoliv opustit. Je proto třeba, aby žárlivec začal mít rád sám sebe. Ti, kteří se neumí mít rádi, totiž od ostatních neustále vyžadují, aby je o jejich ceně ujišťovali, chválili je a lichotili jim.

3. Nestačí však pouze mít rád sám sebe, ale je třeba se zbavit i citové závislosti. Pokud někoho milujeme, neměli bychom ho chtít vlastnit. Ani my přeci nechceme, aby nás někdo omezoval, nedůvěřoval nám, neustále zpochybňoval vše, co řekneme atd.

4. Abychom se zbavili žárlivosti, je třeba přestat si neustále něco domýšlet. Není vhodné zevšeobecňovat, být zbytečně negativní a hledat vždy ten nejhorší možný důvod, proč partner zase přišel pozdě z práce. Je třeba kontrolovat své myšlenky a postupně po malých krůčcích se učit zvykat na nejistotu. Pokud člověk žárlí a má chuť se partnera zeptat, s kým a kde byl, měl by pro jednou zkusit počkat, jestli mu to partner neřekne sám.

5. Nikdy nedopusťte, aby se váš partner stal jediným středem vašeho života. Mějte své koníčky, věnujte se svým přátelům, navštěvujte rodinu. Pokud totiž budete zvyklí veškerý svůj volný čas trávit jen s partnerem, je pochopitelné, že budete špatně snášet jakoukoliv partnerovu aktivitu, kterou podnikne bez vás. Navíc o samotě doma budete mít spoustu času přemýšlet o tom, co váš milý právě dělá, a to vám příliš nepomůže.

Žárlivost ve vztahu nevěře nezabrání

Stále se nedokážete žárlivosti zbavit? Neustále partnera vyslýcháte? Jen velice neradi ho pouštíte na firemní večírky a pravidelné akce s jeho přáteli? Možná děláte velkou chybu. Žárlivost totiž nevěře nezabrání, spíše ji vyprovokuje. Žárlivci totiž časem udělají svým partnerům ze života pravé peklo a ti, kteří dříve neměli důvod hledat porozumění a lásku jinde, k tomu najednou důvod mají.

Partneři žárlivců ztrácí svobodu, cítí se jako v kleci či ve vězení. A po čem touží každý vězeň? Po svobodě! Žádný žárlivec se proto nemůže divit, když jeho chování zapříčiní konec vztahu.

Pozor na chorobnou žárlivost

Žárlivost může mít nejrůznější formy a nejrůznější sílu. S některými typy se partneři dokáží společnými silami vyrovnat sami, jindy je třeba vyhledat odbornou pomoc. Nejhorší žárlivostí je taková, kdy člověk žárlí na něco, co se prokazatelně nestalo. Příčina žárlivosti je buď vymyšlena, nebo přinejmenším nadsazena. Když se žárlivost stane neúnosnou, je potřeba zasáhnout, například vyhledáním odborné pomoci, protože negativní důsledky žárlivosti mohou vážně ovlivnit partnerské vztahy.

Nebezpečná je taková žárlivost, která přechází do domácího násilí. Žárlivec svému partnerovi fyzicky či psychicky ubližuje, drží ho doma, nedovoluje mu stýkat se s rodinou čí přáteli. V tomto případě je obvykle třeba zásahu zvenčí.

Řešení

Nejlepším řešení pro všechny druhy žárlivosti je najít její příčinu. To se dělá tak, že najdeme v hlavě programy, které způsobují strach z nedostatku lásky. Strach z nedostatku lásky je totiž jediným buditelem žárlivých myšlenek.

Je zapotřebí si najít své žárlivé Emoční rovnice a vymazat je z hlavy. To můžete učinit jak s pomocí mých koučů nebo s mou knihou zde >>