Čeho se muži od žen nejvíce děsí?

Přesto, že mužům narostou těla, nemusí jim ještě nutně narůst pocit mužství. Možná se zdají, že již mají něco za sebou, že jsou dospělí a umí chodit po zemi jako řádní muži, uvnitř však často dřímá stále malý kluk, neodpoutaný od maminčiny sukně.
Jak často se s tímto jevem setkávám. Mám jakýsi dar vhlížet pod povrch jedince a tak se mi denně stává, že potkávám silně vypadající muže, ale pod skořápkou spatřuji ubrečené, nesamostatné a choulostivé brekoty.
Někdy je to i na pár výchovných facek přímo na místě. Dospělý muž zapomene, že již vyrostl a začne se chovat jako pětiletý. Zrovna nedávno jsem spatřil na recepci ve fitness svalnatého chlápka, který si zapomněl svoji identifikační kartu a snažil se přesvědčit personál recepce, aby to nějak obešli. Nedostal uspokojivou odpověď a při odchodu hodil taškou o zeď! Ještě se mohl u toho rozbrečet, ale to mu již nepovolily jeho přerostlé svaly.
Chudák maličký klouček, nedostal, co chtěl a nebylo po jeho. K čertu s takovými muži! Stále se drží maminky a není-li po jejich, vnitřně brečí.
Snažil jsem se vysledovat, čeho se ti chlapi od žen nejvíce bojí a objevil jsem toto:
 

Bojí se kritiky

Potkal jsem při své práci mnoho mužů, pro které byla partnerčina kritika tak bolestná, že jí raději neříkali nic. Omezili domácí komunikaci na nezbytně nutnou a ve zbytku času předstírali, že je vše OK. Své zájmy provozovali mimo domov s jinými lidmi. Proč se tak děje? Protože kritika od blízkého bolí a doma byl hodně kritizován i za maličkosti.
 

Bojí se, že v přítelkyni odhalí vlastní matku

Pokud matka muže byla generálka, nejčastěji učitelka, již od dětství se do muže zapisuje špatný postoj k ženám. Matka generálka nemá se synkem přílišný soucit a chce po něm maximum dle svého měřítka. Maličký ale vůbec nemusí být nastaven na maminčina měřítka a i tempo pro něj může být odporné. Vzniká mu v hlavě zkrat a následně strach z matky a později partnerky.
 

Bojí se, že je sexuálně chabý

Mnozí muži trpí syndromem malého přirození a sexuální stydlivosti. Opět můžeme hledat kořeny v dětství, kdy došlo k potlačení pohledu sama na sebe a v dospělosti se pak jedinec neumí přijímat takový, jaký je. Srovnává se s megamuži a děsí se své partnerky, že mu dá najevo, jak není mužem a že nedokáže řádně uspokojit.
 

Bojí se, že je finančně nedostatečný

Doma těmto mužům vtloukli do hlavy, že muž by měl předně rodinu zabezpečit a že žena by měla sedět doma, starat se o děti a péct buchty. Pokud se mužovi nedaří, což se může někdy stát, popadá ho strach, že ztratí mužství a kolikrát se zbytečně pustí do věcí, které ho zruinují.
 

Bojí se, že jeho slabota vyjde najevo

Žádný muž není ve své podstatně slaboch. To jenom jeho vlastní mozek ho k tomu nabádá. V každém je vždy něco hezkého, co stojí za povšimnutí. Opět se ale doma stávalo, že rodiče malému dávali najevo, že je takový a takový a že by měl být jiný. Strach z neustátí situace se později přesune do dospělosti a chudák muž panikaří. Nejčastěji tyto muže potkáte v posilovně, v osvojování si bojových umění, ve zvedání půllitrů s pivem a v BMW. Prostě si někde musí dokazovat, že zase tak špatní nejsou.
 

Bojí se, že nebude po jeho

Tito muži mají takový strach z bolesti, že nebude, jak to chtějí oni, že si dokážou prosazovat svou mnoha různými, často i velmi promyšlenými způsoby. Hysterií, podvody, zatajováním, tajnůstkářstvím, promyšlenou řečí, odváděním pozornosti jinam, chytračením a kdoví, čím ještě. Stávají se touto touhou odporní a ani si neuvědomují, že jejich řídícím motivem je minulý strach z dětství, kdy nedostali svůj oblíbený bonbón.
 

Bojí se, že není „pořádnej“ chlap

Kolik mužů trpí tímto strachem a ani si ho neuvědomují. Pouze do sebe soukají jeho důsledky. Často slýchali o sobě jako malí mnohé výroky: „Ty jsi to ale pokazil“, „To se dalo udělat lépe“, „Podívej se na souseda, ten to umí“, „Proč jsi tak blbej?“ a sto dalších. Tak v dítěti došlo k posunu pohledu na sebe sama a nedostatečný syn se později přeměnil na nedostatečného muže. Tito muži se buďto uzavírají do sebe a příliš se neprojevují nebo právě naopak propadnou krocaní chorobě. Jsou všude vidět, jezdí rychle, přerůstají ve svalech, jsou hodně hluční a zvedají půllitry o sto šest.
 

Bojí se, že bude vyměněn za lepšího

Strach ze ztráty prvenství a strach z vyměnění je hodně bolestivý a mnozí jím trpí odjakživa. K jeho pochycení nejčastěji dochází při narození sourozence nebo při rozpadu první lásky. Mozek si všiml, a častokrát chybně, že i při vyvíjení veškerého úsilí došlo k přeřazení na druhou kolej s následnými bolestivými emocemi. Později pak, aniž by byl jakýkoliv náznak podobných situací, muž má pocit, že by se to opět mohlo opakovat a mění své chování do paskvility.
Co s tím? Uvědomte si, že v každém člověku je vždy hodně dobrého, bylo to ale častokrát potlačeno právě v době výchovy. Nepoučení rodičové vám do hlavy vložili programy a nesmírně výkonný mozek s nimi pak dále pracuje a staví na ně další zkušenosti a situace. Pokud některou z těchto vlastností trpíte, je dobrou cestou ven z tohoto otročení nalezení si svých Emočních rovnic.