10 důvodů proč nejsme zdraví – jak souvisí se zdravím peníze, vztahy a práce
V současné době jsou studovány přímé souvislosti důležitých stránek života (zdraví, dobrých mezilidských vztahů, práce a smysluplných aktivit) se štěstím. Ukazuje se, že úspěšnost v těchto oblastech zesiluje pocit štěstí. Platí to ale i naopak, prožívané pozitivní emoce zpětně zvyšují pravděpodobnost, že budeme např. zdraví.
Každá nemoc může mít mnoho příčin. V následujícím textu se dočtete o deseti velice častých příčinách nemocí, o nichž jste možná ani nevěděli, že mohou mít na svědomí váš špatný zdravotní stav. Proč tedy nejsme zdraví?
Obecně můžeme říci, že zdraví nejsme, protože nejsme šťastní. Výzkumy prokázaly, že vyšší míra spokojenosti se projevuje i zlepšením zdravotního stavu.
Současný svět je velice rychlý, uspěchaný a často jsou na člověka kladeny vysoké nároky. Téměř denně se ocitáme ve stresu. Několik výzkumů z posledních let ukazuje, že stres může ovlivňovat každý aspekt imunitních funkcí.
Na vznik nemocí působí i tzv. sociální determinanty zdraví, např. sociální opora nebo sociálně-ekonomický status. Na člověka působí pracovní prostředí, ve kterém se pohybuje, to, kde žije a bydlí atd. Sociální znevýhodnění může mít mnoho podob a na zdraví člověka se projeví především to, když dlouhodobě žije v nevhodných a stresujících sociálních a ekonomických podmínkách.
Se špatnou sociální situací bezprostředně souvisejí peníze. Má-l jich člověk nedostatek, nemá dostatek potravin či jeho jídelníček nemá správné složení. To se pak logicky musí projevit zdravotními komplikacemi.
Na zdravotní stav jedinců má dopad jak stres na pracovišti (vysoké nároky, které jsou zde na člověka kladené nebo pocit nedostatečné finanční odměny), tak obava ze ztráty zaměstnání či jeho úplná absence.
Výrazně neuspokojující nebo nejisté zaměstnání má stejně nepříznivé dopady na zdravotní stav jako nezaměstnanost. Nezaměstnaní lidé a jejich rodiny trpí výrazně vyšším rizikem nemocnosti, ale i předčasného úmrtí. Zvláštně významná jsou onemocnění duševní a kardiovaskulární choroby.
Prevence je činnost, která vede k upevnění zdraví, zabránění vzniku nemocí a především k prodloužení aktivní délky života. Mnoho lidí však dnes nemá čas pravidelně jíst, jít si zaběhat či dokonce navštívit lékaře.
Genetická výbava není jediným rizikovým faktorem vážných onemocnění. Svou roli bezpochyby hraje i volba životního stylu. Se změnou životního stylu můžeme začít prakticky kdykoliv, a to např. tak, že do jídelníčku zařadíme více zeleniny a ovoce, budeme pravidelně cvičit a přiměřeně odpočívat, udržovat si optimální hmotnost nebo přestaneme kouřit.
Rolí psychologických faktorů při udržování dobrého zdravotního stavu se zabývá psychologie zdraví. Především podle psychologie zdraví vztahy ovlivňují naši emoční a tělesnou pohodu, tzv. well-being. Zdravější pravděpodobně budou ti lidé, kteří jsou přesvědčeni, že si jich ostatní váží a v případě potřeby jsou ochotni jim poskytnout pomoc a péči.
Někteří lidé se svůj stres snaží zvládnout pomocí alkoholu, cigaret nebo se konzumují zdravotně nevhodné potraviny. Měli bychom si ale uvědomit, že kouření či pití alkoholu sice může skutečně snižovat nepříjemné pocity vzbuzené stresem, ale na naše zdraví dobrý vliv rozhodně nemá.
ZÍSKEJTE KONTROLU NAD SVOJÍ ZLOBIVOU HLAVOU
a objevte lepší verzi sebe sama odhalením špatných programů z dětství