Poruchám příjmu potravy by se mělo předcházet hlavně v rizikovém období dospívání, a to vhodným výchovným působením. Základ prevence je totiž v rodině. Ke snížení výskytu anorexie a bulimie ale může přispět svými preventivními programy i škola. Máte doma dítě nebo teenagera?
V následujícím textu se dozvíte, jak u něj předejít vzniku mentální anorexie či bulimie. Dozvíte se také, že rizikové faktory u obou poruch jsou velice podobné.
Způsob výchovy se může významnou měrou podílet na sebepojetí jedince. Mezi nejčastější „rodinné“ rizikové faktory vzniku poruch příjmu potravy, se uvádí obezita a diety v rodině, kritické komentáře týkající se obecně jídla, tělesného vzhledu a váhy a příliš velký důraz na vzhled a výkon. Nebezpečné také je, pokud se anorexie či bulimie v minulosti objevila u nejbližších příbuzných.
Co dělat? Naučte své děti, aby si vážily svého těla a aby měly rády samy sebe. Veďte je ke správným stravovacím a pohybovým návykům. Nezatěžujte je příliš mnoha úkoly, nemějte nesplnitelné požadavky a nebuďte příliš kritičtí. Proč? Některými autory je totiž v souvislosti s rozvojem anorexie a bulimie u dětí poukazováno na nadměrně vysoká očekávání a kritičnost jejich rodičů, nedostatek péče a empatie a některé další nedostatky v rodičovské péči.
Na počátku problémů s příjmem potravy bývá velice často redukční dieta. Většina studií prokázala, že redukční dieta zvyšuje riziko vzniku mentální anorexie nebo bulimie asi osmkrát.
Především ženy se často snaží zhubnout. Nutí je k tomu dnešní společnost, která si až příliš zakládá na krásném a štíhlém těle. Společnost, která se přizpůsobuje západním standardům krásy, velmi rychle začíná trpět pocitem tloušťky a nespokojenosti s mnoha tělesnými partiemi. Časopisy a televize rozšiřují názor, že mírná nadváha je zdraví škodlivá a že štíhlost je nejdůležitějším aspektem fyzické přitažlivosti. Propagaci anorektického životního stylu na internetu a v dalších médiích je třeba vyhlásit boj.
Přejídání, tedy jev charakteristický pro bulimii, může postihnout prakticky kohokoliv a kdykoliv bez rozdílu pohlaví a věku. Porucha je často reakcí na stres, objevuje se při citovém strádání nebo při jiných psychických potížích.
Vhodné je tedy nestresovat se, případně se naučit používat nejrůznější relaxační techniky.
Predisponujícím faktorem některých druhů poruch příjmu potravy mohou být i nepříznivé životní zkušenosti jako např. sexuální zneužívání v dětství. Proto především u těchto jedinců je třeba dát pozor, aby se u nich porucha spojená s příjmem potravy neobjevila či aby byla aspoň včas odhalena a začalo se pracovat na jejím odstranění.
Obecně lze tedy říci, že poruchy příjmu potravy jsou důsledkem sociokulturních faktorů, nepříznivých životních událostí, nedostatečných sociálních a rozhodovacích dovedností, biologických faktorů (genetické, hormonální a mozkové struktury a funkční abnormality). Poruchy příjmu potravy ale nezpůsobuje jediný osamocený faktor, ale jsou spíše důsledkem vzájemného působení různých faktorů.
Kromě potřebných informací z oblasti výživy má v prevenci mentální anorexie a mentální bulimie své místo rovněž podpora sebedůvěry, zvyšování sebevědomí a vytváření pozitivního klimatu, ovzduší vzájemné důvěry a tolerance. Důležité také je snížit riziko expozice nevhodným příkladem. Není např. vhodné, když děti vidí matku zvracet po každém jídle nebo když učitelka na základní škole ostentativně drží diety.
Obzvlášť velký pozor je třeba dát na jedince, kteří už v minulosti některou z poruch příjmu potravy trpěli. Anorexie a bulimie se totiž často vrací.
Naštěstí vždy existuje! Generátorem všech emocí a správce celého těla je mozek. Ten je zodpovědný za vše, co se nám děje. Pokud trpíte anorexií či bulimií, je zapotřebí z hlavy vytahat programy, které ji působí. S tím vám může pomoci kdokoliv z mých proškolených specialistů.
ZÍSKEJTE KONTROLU NAD SVOJÍ ZLOBIVOU HLAVOU
a objevte lepší verzi sebe sama odhalením špatných programů z dětství