Odkládáte plnění svých úkolů? Nejste schopni se k nim donutit? Utíkáte k nepodstatným činnostem? Kupící se úkoly vás zavalují? Vyčítáte si, že jste zase nic neudělali a jenom promarnili čas zbytečnostmi? Tak jste prokrastinátorem.
Nevzdávejte to! Nad prokrastinací se dá zvítězit. Nenechte se jí ovládat. Jde jen o programy ve vaší hlavě, které vaše chování navádějí neefektivním směrem. Prokrastinátor neumí rozpoznat podstatné. Bojí se dělat chyby. Má strach ze selhání. Nevěří si. Úkoly a povinnosti má spojené s negativními emocemi. Neví, jak si věci zorganizovat. Drží se v komfortní zóně…
Prokrastinace vás blokuje v rozvoji vašeho potenciálu. Nepustí vás se v životě plně realizovat. Život s ní vám doslova utíká mezi prsty. Vaše nejistota, strach ze selhání vás vede k „jednodušší cestě“, k nicnedělání. Drží vás v „komfortní pasivitě“. Jenomže co se děje s vaším vnitřním člověkem? Chřadne.
Následné výčitky svědomí a pocit zklamání ze sebe vedou až k sebedestruktivnímu chování a postupnému vyhoření. Prokrastinace pomalu požírá a likviduje radost ze života a deformuje váš duševní i fyzický potenciál. Blokuje od poznávání nových věcí a životního naplnění.
V dětství nás rodiče svým přístupem „programovali“ do života. Zaseli nám buď prosperující programy, nebo opačné programy, které nás k vnitřní radosti nepouštějí.
Právě prokrastinace je následkem špatných programů. Nasáli jsme je nejen od rodičů, ale částečně i ze školského systému. Nutili nás do úkolů a povinností. Trestali za chyby. Stáli nad námi při plnění úkolů. Kritizovali za nesplněné povinnosti. Nepříjemně komentovali, do čeho jsme se pustili.
Netolerovali nám chyby. Nic, co jsme udělali, nebylo pro autority dost dobré. Dodělávali za nás. Nepodporovali nás v získávání nových zkušeností.
Slyšeli jsme: „Jsi nešika, jsi nemehlo, raději nic nedělej, jdi od toho, já to dodělám, kdo nic nedělá – nic nezkazí, všechno ti moc trvá, dělej to perfektně, do čeho se pustíš, musíš dokončit, úkoly a povinnosti se musejí dělat pořádně…” apod.
Vaše „našeptávací“ autority již nad vámi nestojí, ale jejich nepříjemné komentáře zůstaly ve vaší hlavě. Posílají pokyny a ovlivňují vaše chování. Tak úkoly raději odkládáte, protože s jejich plněním máte spojené nepříjemné emoce. Do ničeho nového se nepouštíte, protože máte strach, že to nebude dostatečně dobré. Úkoly vnímáte jako otravnou věc, která se musí, tak se jim vyhýbáte.
Raději volíte jednodušší činnost. Brouzdáte na netu, pustíte si televizi, diskutujete o „nesmrtelnosti chrousta“. Máte přímo odpor k povinnostem a úkolům. Snažíte se jim za každou cenu vyhnout. Neumíte s nimi efektivně pracovat. Delegovat je. Nedělat je s klidným svědomím. Neumíte si úkoly správně zorganizovat. Tak se kupí na hromadě, která vás postupně začne zavalovat.
Je to jednoduchá cesta. Je potřeba identifikovat prokrastinační programy a odstranit je z hlavy. Zbavit se „starých našeptávačů“, kteří vás strhávají k prokrastinačnímu chování. Uvolní se tak váš vnitřní potenciál a život vám začne dávat větší smysl! Tipy na opravení svého vnitřního nastavení:
„Když pokazím – nic se neděje a poučím se z toho. Selhat je normální a moji hodnotu to nemění. Dělám vždy, jak nejlépe umím. Chyby se nebojím. Chyba je informace, jak příště danou věc udělat jinak nebo ji vůbec nedělat. Pojem úkol si přejmenuji na projekt a začnu se mu věnovat postupně. Svoje povinnosti si rozfázuji.
Pochválím se za splnění jednotlivých fází. Přestanu se bičovat za nedodělky. Plnění úkolů si proložím příjemnými pauzami. Zásadní mám vždy hotové. Nikdy není úplně vše hotovo a je to také v pořádku. Nechat uležet a nedělat hned je někdy i užitečnější. Odpočívat mohu, i když nemám vše hotové…”
Jestli vás zajímá víc, jak vyzrát nad prokrastinací, tak si přečtěte článek 8 tipů jak překonat prokrastinaci nebo článek Prokrastinace – jak se jí zbavit.
ZÍSKEJTE KONTROLU NAD SVOJÍ ZLOBIVOU HLAVOU
a objevte lepší verzi sebe sama odhalením špatných programů z dětství