Jak dlouho trvá osobní přeměna?

Bezesporu žijeme v transformační době. Informace dosahují exponenciálního růstu. To, co dříve trvalo uvědomit si několik let, dnes zvládáme v průběhu i několika hodin nebo minut. Dynamika změn nabývá na síle. Energie se proměňují velmi rychle. Stres, vytížení a zrychlení už narostly do takových rozměrů, že se lidé začínají hroutit a jsou hladoví po opravdových kvalitách. Těch, které v životě především stojí za to. Mnoho vztahů se rozpadá. Mnoho osobních přesvědčení se hroutí. Já jsem nyní přesvědčena o tom, že v dnešní době může přetrvat jen to, co je skutečně hodnotné.

Čím je člověku hůře, tím více touží po změně k lepšímu

Znáte to: „Ještě nebylo tak špatně, aby mohlo být lépe.“ Opravdu to musíme nechat zajít tak daleko? Nemusíme. Málokdo to ale umí.

Bylo by moudré zabývat se důležitými životními otázkami preventivně. Zamýšlet se nad tím, kdo jsem, proč tu jsem a kým chci být. Mohli bychom to dělat už od raného věku. Bohužel (nebo bohudík?) takto náš mechanismus většinou nefunguje. Bylo by to příliš jednoduché a život by postrádal smysl. Smysl života vidím v učení se a růstu. Je o pohybu a změně.

Život se má projevovat a rozkvétat. Pokud tomu tak není, je to jen proto, abychom si uvědomili, kde jsme udělali chybu, a následně ji mohli napravit.

Jsme tady proto, abychom si vzali to, co nám život nabízí, a naplno si ho užili.

Když se dostanete v životě do úzkých a už nevíte kudy kam, není pozdě něco řešit a začít dělat správné kroky. Naopak. Je ten pravý čas. Teď konečně jste na změny připraveni. Teď jste teprve naplno ochotni se měnit.

A jak se říká, „když je žák připraven, učitel se vždycky najde“. Pokud z celého srdce toužíte najít cestu, vždy ji najdete.

Kdy už tam budu?

Teď přichází ten moment. Pochopení minulosti. Uvědomění si toho, co bylo a proč to tak bylo. Možná se objevuje smutek, lítost a vztek. Možná máte touhu zlomit nad svým životem hůl. Vůle k životu ve vás ale stále existuje. A protože Vesmír nemá stagnaci rád, musí se začít něco hýbat. Většinou nastupuje přání dostat se z dané situace co nejrychleji ven. Zde může nastat kámen úrazu. Prozradím vám tajemství, které už dávno znáte: „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.“ Jaké energie vysíláte ven, takové se vám vracejí. Každý znáte ty věčně se opakující dětské otázky typu: „Kdy už tam budem?“ Co takové dítě vysílá ven? Nespokojenost s tím, kde je, a přání být už v cíli. Co se mu vrací? Ruku na srdce, máte v takové chvíli chuť mu vyhovět, nebo vás jeho otázky už otravují a nemáte náladu je dále poslouchat?

Budete se muset naučit mít radost z každého nového kroku kupředu. Cítit vděčnost za to, že kráčíte po správné cestě a užívat si ji od samého začátku. Co se vám teď bude vracet?

Délku své cesty ovlivňujete jen vy sami

Jak dlouho to tedy bude trvat? Je to individuální. Tuto odpověď lidé neradi slyší. Je ale pravdivá. Každý člověk je v jiné fázi vývoje a je jinak připraven.

Zažila jsem osobní přerod klienta i za pět sezení. Zkuste do svého života přijmout trpělivost jako obrovskou ctnost.

Pozorovali jste někdy motýla, jak se dere z kukly? Nějakou dobu to trvá.

Potřebuje se naučit používat svaly, aby zesílil. Sílu potřebuje k tomu, aby následně mohl létat. Kdybyste kuklu násilím otevřeli a pomohli mu na svobodu, zabili byste ho. Stejné je to s lidmi. Potřebujete hodně věcí pochopit, abyste vnesli do svého života to, co tam chcete mít. Užívejte si každý posun, protože vše, co se vám děje, ve skutečnosti potřebujete.

Zkušenosti jsou nutné k tomu, abyste zesílili a projevili se ve své plné kráse.

Berte život jako hru

S hravostí a lehkostí jde všechno lépe. Když berete život příliš vážně, začnete pravděpodobně propadat chmurám, jako například: Proč už nesklízím, co jsem zasel? Tolik jsem se nadřel a nikde nic není vidět! Kdy už uvidím semínko klíčit?

A v tom je právě ten vtip a hra života. Testuje vás, jestli to se změnami myslíte opravdu vážně. Protože pro to, co je pro vás skutečně hodnotné, uděláte všechno. Ukažte životu, že vy to hodláte udělat. A on vám pomůže.

Létá motýl ihned po tom, co se vydrápe z kukly? Ne. Odpočívá. Suší a natahuje si křídla. Vyčkává. V našem světě má vše trochu zpožděný charakter. Než se změna projeví naplno, zdánlivě se neděje nic.

Pozorujte přírodu. Prozradí vám mnohé. Třeba po zimním slunovratu: slunce se již vrací a dopřává nám více světla a tepla, my ale ještě poté zažíváme třeskutou zimu. V lednu a v únoru bývá větší zima než v období slunovratu. Přesto se něco děje. A my víme, že brzy nastane jaro.

Užívejte si své změny. Radujte se už teď a výsledky se dostaví rychleji, než byste čekali.