Rozešli jste se s partnerem, je vám hrozně, ale jediné na čem vám teď opravdu záleží je, aby rozvodem zbytečně netrpěly i vaše děti? Je vám jasné, že už takhle je to pro ně těžké, ale nevíte, co dělat, abyste jim to nedělali ještě těžší? Pak si přečtěte následující článek.
Obecně platí, že rozvod je pro děti ztráta. S touto ztrátou se poměrně dobře vyrovnají, pokud nejsou nikým ovlivňovány a mají pocit bezpečí doprovázený silnou citovou vazbou alespoň na jednoho z rodičů. Dále pak existuje několik dalších nepsaných pravidel, kterými by se rozcházející partneři měli řídit.
To, že se s partnerem rozcházíte, neoznamujte dítěti sami, a to ani v případě, pokud s ním máte bližší vztah než partner a více si spolu povídáte. Počkejte si na vhodnou chvíli, s dítětem si v klidu sedněte a všichni společně vše vyřešte. Situaci vám hodně ulehčí, pokud si s partnerem předem ujasníte, co zhruba budete říkat.
Už během prvního společného rozhovoru o rozchodu zdůrazněte své dceři nebo synovi, že je milován(a), že vám v žádném případě není na obtíž a především, že za váš rozchod nemůže. Totéž pak dítěti zopakujte i později, rozhodně tím ničemu neuškodíte. Spíše naopak.
Pokud máte více dětí, nerozdělujte je. Je sice možné, že pro vás by bylo lepší žít s dcerou a váš partner by zase uvítal, kdyby do péče dostal syna, ale pro vaše děti by to rozhodně dobré nebylo. Nebo opravdu chcete, aby vaše dítě zároveň „ztratilo“ nejen jednoho z rodičů, ale i svého sourozence – kamaráda a spojence, který by mu mohl pomoci se s tou nenadálou změnou vyrovnat?
Ačkoliv vaše bolest z rozchodu je možná velká, nezapomínejte kvůli ní na tu, kterou trpí vaše dítě. Uvědomte si, že období po rozchodu je pro děti mnohdy tak těžké proto, že rodiče se utápějí ve svých vlastních bolestech a na smutek svých dětí mají často tendenci zapomínat. Proto své děti vždy vyslechněte a dejte jim na vědomí, že vám záleží na tom, co je trápí.
Asi každé dítě, jehož rodiče se rozešli, doufá, že se k sobě maminka s tatínkem jednou vrátí. Pokud je vám ale naprosto jasné, že taková situace nenastane, nenechte své děti žít v představě, že rozchod je dočasný a jednou zase všichni budete spolu. Nepodněcujte je v zoufalých a marných bojích, ale taktně jim pomozte pochopit realitu.
Nesnažte se v dětech vyvolat dojem, že rozvod je něco běžného, ale zároveň jim ani nevnucujte představu, že se jedná o nějakou tragédii. Vysvětlete jim, že je samozřejmě vždy lepší, pokud žije celá rodina pohromadě, ale že pokud se rodiče pořád hádají, je lepší žít odděleně.
Nezáleží na tom, z jakého důvodu jste se rozešli (samozřejmě pokud partner není např. alkoholik nebo pokud vaše dítě netýral). Nikdy byste se neměli snížit k tomu, abyste svému dítěti zakazovali styk s jeho druhým rodičem nebo abyste jej od kontaktu s ním odrazovali.
Mnoho dětí se po rozvodu potýká s nejrůznějšími problémy. Pokud jste vše udělali tak, jak jen nejlépe jste mohli, ale vaše dítě se přesto začalo pomočovat, zhoršilo se ve škole nebo se začalo prát s kamarády, buďte shovívaví. Nejprve si s dítětem v klidu promluvte, než ho začnete přísně trestat. Sami si nic nevyčítejte, netrapte se a raději se hned od chvíle, kdy se problém objeví, zaměřte na jeho řešení.
Máte-li pocit, že se vy nebo vaše dítě utápíte ve smutku až příliš, nestyďte se vyhledat pomoc odborníka.
To, že jste se s partnerem rozešli, je už samo o sobě pro vašeho potomka velký šok. Nevyprávějte mu tedy o skutečných důvodech rozchodu (např. o partnerově nevěře). Partnera nikdy před dítětem nepomlouvejte a nesnažte se ho před ním očernit.
ZÍSKEJTE KONTROLU NAD SVOJÍ ZLOBIVOU HLAVOU
a objevte lepší verzi sebe sama odhalením špatných programů z dětství