Jak být za každých okolností sám sebou

Kolik zbytečné práce a bolesti bychom si ušetřili, kdyby v nás rodiče podporovali naši pravou podstatu a sami bychom se nebáli zpochybňovat zažité rodinné a společenské “pravdy“…

Vývoj jedince je z hlediska sebepojetí v naší společnosti paradoxní. Rodiče nám nutí vlastní názory a pravdy, omezují naši potřebu svobody, učí nás chovat se „správně“ a  zalíbit se druhým. My se pak v dospělosti snažíme zase složitě odnaučit, co jsme se naučili, abychom mohli zjistit, kým skutečně jsme.

Oni to ale nedělají proto, aby nám záměrně ublížili. I jim bylo vtloukáno do hlavy, jak co nejlépe vyhovovat druhým, co je správné a co špatné. Je to začarovaný kruh.

Proč někteří lidé nikdy nebudou sami sebou?

Většina lidí se nikdy nevymaní z přetvářky a hraní rolí. Mají hrůzu z toho, co by se o sobě dozvěděli, kdyby se začali zaobírat svým nitrem. Raději proto neustále vyhledávají něčí společnost.

Přesvědčení „NEJSEM DOST DOBRÝ“ z nich dělá jedince, které je snadné manipulovat a zastrašovat. Ze strachu „co by řekli druzí, kdyby zjistili, jaký/á ve skutečnosti jsem”, si raději ochotně nasazují masku a jsou nevěrní sami sobě.

Podvědomě věří, že lidé je mohou mít rádi, jen pokud se budou chovat a mluvit k jejich spokojenosti. Kvůli strachu z opuštění a odmítnutí se stále ohlíží na jejich reakce. Raději si komplikují život, lžou a podvádí, namísto jasné pravdy a odvahy stát si za svými názory a chováním.

Těmto lidem se život prostě děje, jsou oběťmi svých problémů a životních situací, namísto aby si svůj život vědomě tvořili. Přesto pro ně má větší hodnotu stav „smrádek, ale teplíčko“, než se vydat na cestu sebepoznání, bez které jednoduše falešné Já odstranit nelze.

Jak se přiblížit svému pravému Já?

1. Udělejte si čas jen pro sebe. Odpojte se od vnějších rušičů. Vypněte televizi i hudbu a odpovězte si na otázky (odpovědi si zapisujte):

• Jak si představujete zbytek vašeho života? Jaký by měl přesně vypadat?
• Jaké jsou vaše největší strachy a z čeho vycházejí?
• Co vás od druhých zraňuje?
• Co vám v životě přináší největší radost?
• Jak byste žili, kdyby vám bylo jedno, co si o tom myslí vaši blízcí a známí?

2. V průběhu dne se několikrát zastavte a pozorujte sami sebe – jak se teď cítíte, jak se chováte, co a jak myslíte… Toto zastavení je významným pomocníkem k odhalení běžně nevnímaných pocitů a automatických programů mysli. Tímto cvičením začnete měnit tyto programy a pocity na vědomé. Budete se divit, při čem se někdy přistihnete.

Lidé v sobě vydolují svou netušenou životní sílu a odvahu často až v okamžiku, kdy jim život v sebeklamu a masce otřese vším, čemu do té doby věřili.

Rozhodnete-li se věnovat svou drahocennou energii na proces sebepoznání, dostaví se vytoužený, narůstající pocit sebevědomí a sebedůvěry. Váš objevený potenciál vás osvobodí, nasměruje na vaši pravou cestu a přinese radost ze života. Jeho využitím budete velkým přínosem také pro společnost. Kopií je nespočet. Originálů jako šafránu.