Nejprve lásku předstírali a nakonec jsou partneři

Co je pravda

Jejich povoláním je herectví. Hrají na prknech divadel nebo točí filmy sledované diváky po celém světě. Předstírají, hrají, prožívají denně emoce.

Je tedy možné, že by se jejich emoce zapsané při hře stačily vepsat do jejich mozků jako nová data? Co když se hercům při hraní a neustálém opakování daného scénáře přepisují některá nastavení v mozku? Ostatně vždyť jsme všichni – ať se nám to líbí, nebo ne, naprogramovaní jako stroje. Jiskra u herců v několika nezanedbatelných případech přeskočila doopravdy. Z hereckých kolegů, předstírajících nejprve svou lásku, se stali partneři i v reálu. Náhoda? Nebo zde sehrály svůj význam emoce, projevované city, přestože byly jen „jako“ ? A kde je vlastně rozdíl mezi „jako“ a „pravdou“?

Slavné dvojice jako Angelina Jolie a Brad Pitt

Nejznámějším párem, který se seznámil během natáčení, je dnes už slavná dvojice Angelina Jolie a Brad Pitt. Také Kim Basinger a Alec Baldwin se spolu seznámili při natáčení romantické komedie. Dnes spolu již pár netvoří. Dalším párem, který se seznámil v romantickém snímku, je Rachel McAdams a Ryan Gosling. Vztah jim vydržel tři roky. Další pár tvořili např. Robert Pattinson a Kristen Stewart. Vztah se jim rozpadl. Takto bychom mohli pokračovat a jmenovat donekonečna slavné páry, které spolu prožily lásku ve filmu. Jejich mozek si mohl emoce přepsat jako realitu. Mohli vnímat druhého člověka jako toho, který je pro ně ten pravý. Ve skutečnosti se mohli skutečně milovat, ale vztah jim přesto téměř všem, kromě Angeliny a Brada, dlouho nevydržel. Něco, proč se dvojice k sobě nehodila, u nich zřejmě chybělo. Co se skrývá za záhadou našich mozků?

Pojďme hrát hru

Pokud platí pravidlo 70 % rovnic stejných s partnerem, aby mezi námi mozek vyhodnotil vzájemnou přitažlivost, potom by mohlo být tedy velmi reálné to, že při jakékoli hře či záměrně vyvolané emoci spouští náš mozek signály pro přepis některých vzorců. Časem bychom z této zkušenosti mohli přicházet na to, že pokud se ve vztazích objevují problémy, mohli bychom využít her, emocí, vášní a opakování těch správných nově sestavených scénářů i v běžných životech. Více si hrát, více projevovat svoje pocity, více se radovat. Možná že bychom si mohli všichni dát závazek, že do našich vztahů vneseme více emočního zabarvení. Místo tupého sledování televize spolu budeme zpívat a třeba i tančit. Místo výčitek a obviňování se budeme doma více radovat. Prostě pojďme hrát jinou hru. Hru na lásku. A to by bylo, aby si to ten náš počítač jednoho dne nezapamatoval. Jsme spolu v páru, abychom se milovali. Chceme pociťovat každý večer –  stejně tak jako milenecké herecké páry dívající se tisíckrát zamilovaně na noční oblohu. Budeme to opakovat tak dlouho, než se to naučíme. A když to nevyjde dnes, potom určitě zítra.