Co je to metoda Emoční rovnice?

Tento svět vidíme tak, jak ho chceme vidět, a toto vidění je výsledkem myšlenek, které produkuje náš mozek. Mozek je zatím nejméně probádaný lidský orgán, a poněvadž je zdrojem lidského vědomí a nálad, je nanejvýš vhodné jej co nejlépe poznat a zmapovat jeho funkce. Poznat, proč generuje myšlenky, které generuje, a proč se člověk cítí právě tak, jak se cítí.

Metoda Emočních rovnic popisuje funkce mozku v oblasti emocí. Pomáhá nám pochopit, proč se v daných situacích cítíme právě tak, jak se cítíme, a poněvadž se nejčastěji rozhodujeme na základě svých emocí, pomáhá nám pochopit i důvody rozhodování.

Jak tato metoda vznikla a jak pomáhá lidem?

Po dobu 20 let jsem pátral, jak je to možné, že někteří, aniž by se příliš namáhali, dosahují úspěchu, a jiní, i přes veškeré své úsilí, končí vždy na místě, odkud vyrazili. Nedovedl jsem pochopit, jak je to možné, že mnohé úsilí nikam nevede, a poněvadž jsem se sám stal obětí neúspěchu nejednoho svého úsilí, věnoval jsem studiu zákonitostí osobního úspěchu mnoho času.

Prostudoval jsem stovky knih, osobních svědectví a náboženských principů, abych odhalil, zda je možné najít nějakou nitku, která by mě přivedla k vysvětlení zákonitostí příjemného života a dobrého pocitu.

Při těchto pozorováních lidských osudů jsem si všiml, že to, co lidé říkají, má přímou souvislost s tím, co denně prožívají. A tak jsem začal při konzultacích jednotlivé výroky svých klientů zapisovat a zpětně si ověřovat, zda to, co jsem si zapsal, je pro ně pravdou.

V 70 až 95 procentech to pravda skutečně byla. Když se mi podařilo z vyprávění klienta sepsat všechny jeho výroky, bylo z nich jasné, že tyto první Emoční rovnice přesně zobrazovaly jeho svět, na který si na konzultacích stěžoval a ze kterého chtěl uniknout pryč. Odhalení této 100% podobnosti bylo prvním světélkem na cestě odhalování a popisování zákonitostí mozku a jeho síly.

Metoda Emočních rovnic pomáhá lidem tak, že když jim pomohu najít jejich Emoční rovnice, pochopí, že jejich svět je pouze odrazem jejich přesvědčení a ne hříčkou nevyzpytatelného osudu. Naučí se, že když jejich současný svět odráží to, co vidí před sebou na papíře, je možné změnou obsahu hlavy vstoupit do světa, který skutečně chtějí. Tento svět je pro mnohé pouhým snem, který se jim stává realitou. 

Jak funguje mozek a vytváření zápisů?

Již od 4. měsíce od početí si mozek ukládá své první zápisy. Lidský život je jedno velké zapisování. Mozek do sebe absorbuje vše, co do něj přichází prostřednictvím pěti smyslů, a nejen to. Dokáže nasávat informace i tzv. mimosmyslovou formou od ostatních lidí, jinými slovy absorbuje nálady a myšlenky vašich nejbližších, poněvadž k nim existuje tzv. Emoční klíč.

Dokonce dokáže pomocí dedukce sám informace vyrábět a ty následně zapisovat.

Vše, co jsme v životě viděli a slyšeli, veškeré emoční prožitky z různých situací, jsou v naší hlavě zcela pevně zakořeněny. Nejsilněji se zapisují emoce spojené s osobou našich vychovatelů, kterým mozek vždy přisuzuje hodnotu ANO, aniž by o jejich pravdivosti přemýšlel. Na mnohé zápisy si nepamatujeme, ale přesto s nimi mozek pracuje. Jsou uloženy v podvědomé paměti, mimo dosah vědomí.

Jak je možné, že o Emočních rovnicích nevím?

Celý život žijeme se svým mozkem a jsme s ním tak spojeni, že nejsme schopni registrovat, že věci, které nám předkládá, mohou být nesmysly. Náš mozek se vyvíjel už v těle matky a jeho vývoj byl součástí vývoje celého našeho těla.

Jsme sžití se vším, co nám nabízí, posloucháme jeho rady a názory odjakživa a teprve později v životě si začínáme uvědomovat, že ne vše, co nám z hlavy přichází, je hodno následování. Oprostit se ale od této závislosti a totálního spoléhání se na tento nástroj je celoživotní úkol.

Mozek si vše zapisuje s hodnotou pravda, takže si vždy budeme myslet, že vše, co děláme, říkáme a jak přemýšlíme, je v pořádku. Proto je tak těžké si své vlastní vzorce chování odhalovat sám.

Člověk totiž není schopen se sám vidět objektivně. Kdysi někdo řekl:

“Nemůžeš vidět obraz, pokud sedíš uvnitř rámu“. Nemůžeme tedy vidět své chování a jeho důsledky do všech detailů sami a potřebujeme vnější pohled.