Proč neumíme poděkovat

Divili byste se, kolik lidí neumí poděkovat. A tak jsem se ptala sama sebe, proč tomu tak je? Proč je tak bolavé vypustit jednoduché slůvko děkuju do světa? Příčin může být několik, jsou možné i časté vzájemné kombinace.

Nikdo nás to doma nenaučil. Neslyšeli jsme doma mámu s tátou děkovat. Přijmout dárky bylo pro naše nejbližší obtížné. Radši je rozbalovali někde potají, v bezpečí. Naše hlava se tak naučila, že přijímat může být trapné, možná i nebezpečné. Nebo že děkovat není potřeba.

Možná nám doma pořád říkali, co je vhodné, co se má, co je slušné, co je třeba. Včetně toho, že bych MĚL poděkovat. A tak neděkovat může být někdy jedinou tichou rebelií proti pravidlům rodičů.

To, že pro nás druhý něco udělá, může emočně defektní člověk vnímat jako závazek. A tento závazek ho svazuje pocitem strachu ze ztráty svobody. Takto reagují zejména lidé, které rodiče doma drželi v závislosti. Slyším věty, které se nám zaryly hluboko do hlavy: „Dokud tě živím, budeš dělat, co řeknu… Já pro tebe dělám první poslední, a ty si stejně žiješ podle svého…“
Náš špatně nastavený emoční překladač nám službu druhého překládá jako: „Jsi neschopný, a tak jsem to musel udělat radši sám.“ Proto takový člověk nemůže poděkovat, protože by připustil, že není dokonalý. Tím by padla i jeho celá hodnota.

„Díky“ znamená projevit svůj vnitřní pocit, ukázat svou pravou tvář. Mnoho z nás často nosí  masky, aby nikdo neviděl naše skutečné já. Proto ukázat byť i jen malý fragment vlastní duše je nebezpečné. Máme strach, že náš intimní svět je lehce zneužitelný, že ho ostatní použijí proti nám samotným.

Přitom projevení díků je ve skutečnosti nádherný akt, otevírající srdce všech zúčastněných stran.

  • Děkuju znamená, že tvůj dar přijímám.
  • Děkuju znamená, že si vážím tvé práce.
  • Děkuju znamená, že oceňuju tvou snahu.
  • Děkuju znamená, že jsi mi udělal radost.
  • Děkuju může znamenat i to, že tě mám rád a záleží mi na tobě.

Když nepoděkuju, druhá strana si může myslet, že se mi nelíbí to, co dostávám, že práce nebyla udělána dobře, nebo že pro mě není důležitá,  dokonce že dotyčný mi je ukradený.

Celé je to vlastně dávání a přijímání. Je to neustálá výměna energií, která musí fungovat, aby byla rovnováha systému zachována.

Zkuste si dát za úkol tento týden děkovat za to, co pro nás druzí dělají, co stojí za ocenění. Přijměte jejich dary bez výčitek. A nechte je alespoň na chvilku nahlédnout skulinkou do svého srdce. Uvidíte, jakou sílu toto slovo má. 

Autor metody Emoční rovnice a kouč osobního rozvoje. Dopřejte si čistou hlavu a život bez problémů. Ošklivé věci se dají z hlavy mazat a nahradit novými programy. Nová hlava pak vyrábí nové a lepší myšlenky.

ZÍSKEJTE ZÁZNAM SEMINÁŘE

JAK NAJÍT A UDRŽET PARTNERA

A ZAČNĚTE PRACOVAT NA VAŠICH VZTAZÍCH. KDY JINDY KDYŽ NE TEĎ!