Veliké tajemství dospělých dětí

Zvykli jsme si, že nás lidé milují, protože jsme hezcí, voníme, jsme upravení, chováme se slušně, jsme milí. Ani jedna podmínka nemůže omezit a zničit to, zda někoho milujeme nebo jsme milováni.

Lásku, kterou jsme prožívali v dětství, si stále pleteme s přijetím, jež dostaneme, pokud splníme podmínky.

Budou nás milovat Až, Když, Pokud… Podmínění ve vztazích si s sebou neseme i v dospělosti. Jako děti jsme byli na lásce závislí, bez lásky bychom se neobešli. 

S láskou v dětství úzce souvisí téma obav z opuštění a samoty.

Když nebudeme milováni, budeme opuštěni.
Když budeme opuštěni, zemřeme.
To je celý význam veliké potřeby lásky v dětství: Když dostaneme lásku, přežijeme.
A tak se spokojujeme s přijetím jako náhradou lásky.

Kým bychom byli, kdyby nás nikdo nemiloval?

Hru na lásku hrají někteří z nás celý život. Z jeviště neslézáme ani ve chvílích, kdy je divadlo prázdné a o naši hru nemá nikdo zájem.
Ne že by nás samotné naše melodrama tak bavilo, my je potřebujeme. Naše dospělé, ale ne vždy moudré mozečky stále hrají hru na „Když budu, ty musíš.“

Velikým tajemstvím je, že už nemusíme nic.

Můžeme milovat lidi ve svém životě a zároveň jim nechat svobodu, aby žili tak, jak chtějí.

Nemusíme nikoho ve jménu lásky nutit, aby se změnil.
Nemusíme dávat žádné zvláštní podmínky pro to, abychom mohli druhé milovat.

Milovat, nic víc. Taková přece láska opravdu je.
Můžeme milovat partnery, kteří nám ublížili, blízké lidi, kteří umírají, děti, které nechtějí poslouchat.

Jediný, kdo dnes dává podmínky pro lásku, jsme totiž my sami.

Námitkou omezené hlavy je, že pokud se nebudeme vzájemně přizpůsobovat, bude si každý dělat co chce a nakonec zde bude jeden velký chaos.

Na takové důkazy vždy odpovídám, že chaos je zde právě nyní. Zmatek v našich hlavách způsobuje, že nejsme ve vztazích svobodní.

Pokud se začneme řídit láskou, svobodou a uznáním pravdy druhého, jeho představ a jeho potřeb, dáme konečně prostor jeden druhému. Místa je zde totiž stále dost. Jen je zbytečně zaplněno tím, co by druzí měli splnit.

Naše očekávání zabíjí nejen lásku, ale i volnost, kterou bychom si mohli opravdu užívat.

Pokud se váš partner nechce změnit a jeho životní styl vám opravdu nevyhovuje, nemusíte ho přestat milovat.

Můžete ho přece mít rádi, i když s ním nedokážete být. Můžete si dokonce dovolit s láskou odejít.

Pokud vaše kamarádka stále jen naříká a její řeči vás ubíjejí, můžete si dovolit ten velký komfort, že ji budete stále milovat, ale zároveň si dovolíte hledat přátele, se kterými budete svůj čas prožívat smysluplně.

Pokud jste unaveni z požadavků svého okolí, můžete je milovat a zároveň si dovolit říct NE a začít žít tak, jak si přejete vy sami. 

Nemusíte druhé měnit, stačí, když si dovolíte druhé opustit a být sami opuštěni.

Pro změnu našeho životního rytmu a našich naučených zvyků je potřeba najít odvahu a udělat velký krok.

Odejít neznamená přestat mít rád.

Slézt z jeviště znamená, že si dovolíme milovat svobodně, bez omezení a určování podmínek pro lásku.

Slézt z jeviště znamená, že přestaneme přežívat v komfortní zóně a vydáme se do světa žít život, jaký si opravdu přejeme žít.

Je velkým tajemstvím, že pro skutečnou lásku neexistují žádné podmínky.

Autor metody Emoční rovnice a kouč osobního rozvoje. Dopřejte si čistou hlavu a život bez problémů. Ošklivé věci se dají z hlavy mazat a nahradit novými programy. Nová hlava pak vyrábí nové a lepší myšlenky.