Ačkoliv slovo prokrastinace možná neznáte, tak s prokrastinací samotnou jste se už určitě někdy setkali. Jedná se totiž o „chorobu“, která se objevuje u všech lidí na světě nezávisle na jejich národnosti, věku nebo pohlaví. Prokrastinací často trpí lidé, kteří jsou vysoce inteligentní a kreativní. Právě oni totiž obvykle mají hodně povinností a navíc právě oni si dokáží sami pro sebe vytvořit opravdu dobré výmluvy, proč by tu či onu věc měli odložit na později.
Prokrastinace je chronické odkládání povinností (těch nepříjemných, náročných, ale i těch obyčejných) na pozdější dobu. Člověk místo toho, aby plnil povinnosti, ve kterých vidí smysl, dělá něco méně podstatného nebo úplně nepodstatného.
S prokrastinací se člověk dostává do začarovaného kruhu. Neustále se pak cítí se pod tlakem a bojí se neúspěchu. Vše začíná tím, že se člověku zdá, že stojí před nezvládnutelným úkolem. Avšak místo toho, aby se do něj pustil, tak ho odkládá. Z činností, které prokrastinátor místo daného úkolu dělá, ale nemá potěšení. Ať už jsou sebezábavnější, tak se nakonec stejně vždy změní jen v zoufalý únik před tím, co je třeba skutečně udělat.
Prokrastinace negativně ovlivňuje způsob, jakým pohlížíme na práci, volný čas, sebe samé i své šance na úspěch. Prokrastinace se stává součástí osobnosti.
Prokrastinace není totéž co lenost. Líný člověk je spokojený s tím, že nic nedělá, ale prokrastinující člověk by rád něco udělal, ale nemůže.
Lidé, kteří prokrastinují, většinou pracují, uklízejí nebo prostě vyvíjejí nějakou činnost, nepovalují se jen tak na gauči. Bohužel se ale věnují jiným úkolům, než by měli.
Typický prokrastinátor je většinou se svými úkoly hotový včas, avšak mnoho jich plní doslova na poslední chvíli. To v něm vyvolává zbytečnouúzkost a snižuje to také kvalitu konečného výsledku.
S prokrastinací tedy nelze bojovat stejným způsobem jako s leností. Je na ni třeba jít zcela specifickým způsobem. Jen tak se ji lze zbavit, nebo ji alespoň eliminovat.
V první řadě je třeba mít osobní vizi, určit si cestu, kterou se chceme vydat, sepsat si seznam činností, které bychom rádi vykonávali (i těch, ke kterým se nemůžeme donutit). Tento seznam (dlouhodobých) úkolů by měl být vizuálně zajímavý, barevný, doplněný o citáty nebo zkrátka takový, aby pohled na něj byl motivující.
Seznam činností ovšem nestačí. Je třeba si vytvořit i další seznam (tzv. buzer lístek), který by se měl týkat návyků, které chceme posilovat (např. brzké vstávání), i těch, kterých se chceme zbavit (např. kouření). Na buzer lístek je pak vhodné každý den si poznamenávat, jak se nám dařilo, např. v kolik hodin jsme vstali nebo kolik cigaret jsme vykouřili.
Během práce se nám určitě bude hodit todo-list neboli seznam konkrétních úkolů na daný den, v kterém si budeme moci odškrtávat, co jsme již splnili. Díky tomuto seznamu, který bude v ideálním případě na konci dne celý přeškrtaný, je dobrý pocit při uléhání do postele zaručen.
Zjednodušeně řečeno dlouhodobý boj s prokrastinací je postaven především na tréninku vůle. Tu lze postupně posilovat, ale nikoliv zvětšit najednou. Pozor! Ať už člověk bojuje s prokrastinací sebeurputněji, nikdy by neměl zapomínat na odpočinek. Po krátkém odpočinku (procházce v parku, jednom díle seriálu nebo třeba jen sklenici džusu) se totiž vždy pracuje lépe.
Prokrastinace bychom se měli chtít zbavit. Zpočátku se totiž může zdát neškodná, ale nakonec může mít fatální následky. Může vyústit ve stres, pocit viny, psychickou krizi a ztrátu produktivity. Člověk, který odkládá své povinnosti, se může ocitnout v depresi a své povinnosti pak může přestat plnit úplně.
Pokud něco odkládáte, je tomu tak proto, že od své hlavy dostanete pokyn k odložení. A tento pokyn je vygenerován vaší hlavou. Mozek je pouze stroj a jeho výpočty jsou dány přesnými algoritmy. Data k výpočtu si pak bere z paměti již naskládaných dat z minulosti.
Takže pokud dostanete pokyn k odložení, může to být třeba proto, že máte ve své hlavě vzorec “Mohu pokazit”, “Neudělám nic dobře” nebo “Za chybu přijde trest”.
Aby vás mozek chránil od případné bolesti z těchto minulých prožitků, pošle vám pokyn k odložení.
Data uložená v hlavě se dají mazat a dokonce si tam můžete nahrát i data nová přemazáním starých dat.
Lidé, kteří byli v minulosti více chváleni, mají menší tendenci odkládat.
ZÍSKEJTE KONTROLU NAD SVOJÍ ZLOBIVOU HLAVOU
a objevte lepší verzi sebe sama odhalením špatných programů z dětství