Nenechte se ovlivnit manipulací

Nikdo z nás nechce být manipulován. Dokonce jsem si jistý, že pokud v sále posluchačů položím dotaz, kdo z přítomných účastníků používá manipulaci jako svůj vzorec jednání, mnoho rukou se v místnosti nezvedne. Přesto se s manipulací setkáváme dnes a denně a velmi snadno se může přihodit, že se staneme účastníky této „hry“, aniž si vůbec uvědomíme svoji roli a svůj podíl v tomto scénáři psaném životem.

Dvě složky předávané osobním přenosem informace

Snadno můžeme pozorovat, že každá informace má dvě části. První část můžeme nazvat složkou verbální, faktickou nebo-li informační, která je nositelkou faktu. Ta druhá část je pak složkou neverbální, tzv. řečí těla, která je nositelkou emocí.

Tyto dvě složky od sebe při přenosu informace nelze oddělit, jinak by mohlo dojít ke znehodnocení přenášené informace. Pokud například někomu sdělíte informaci: „To mám z tebe radost,“ a zatváříte se při sdělení této informace „nadšeně“, bude mít tato informace zcela jiný význam, než pokud se zatváříte při sdělení stejné informace „naštvaně“.

To je konečně důvod, proč se vznikem SMS komunikace a internetové psané komunikace vznikly i různé typy „smajlíků“, které uvádí „faktickou informaci“ na pravou míru i emotivně. Dokud probíhala naprostá většina osobní komunikace „z očí do očí“, „smajlíků“ nebylo třeba.

Záležitost má přesně takový emoční náboj, jaký jí přisoudíme

Nyní když už lze vidět obě tyto složky informace samostatně, podívejme se na jednoduchý příklad.

Představme si třeba situaci, kdy jsme v práci přišli o 1 000Kč na prémiích.
Prémie jsou pořád prémie, těch 1 000Kč prostě bude chybět, na této faktické části emotivní složka nic nezmění.

Přesto součástí sdělení bude i emotivní složka, která bude přiřazovat dané skutečnosti různé významy, jež se budou podle situace lišit. Možná jste udělali velký průšvih a máte být rádi, že to takhle vůbec dopadlo. Možná vám k tomu šéf přidá poslední varování, ještě jednou… Možná vám šéf naopak řekne, že to nešlo jinak a že vám to vynahradí. Možná nevyšel zisk, tak na prémie prostě nebylo. Možná vám k této informaci šéf vytkl vaši nízkou výkonnost.

Ať už je to jakkoliv, jste to nyní vy, kdo přiřadí sdělení této informace definitivní význam. Je jenom a pouze na vás, přijmete-li beze zbytku emoční část sdělení podsunutou vám šéfem, nebo zda si vytvoříte svůj vlastní názor. Možná měl šéf pravdu. Možná už je vám to jedno, protože jste podali výpověď. Možná s vámi ale šéf pouze a obyčejně manipuloval.

Pokud se ale ztotožníte i s emotivní částí informace od šéfa, která je ovšem ve skutečnosti pouhopouhou manipulací, a vy následně pustíte informaci v nezměněné, tedy manipulativní podobě „dále“, stáváte se spolupodílníky manipulace vašeho šéfa, aniž si to vůbec můžete uvědomovat.

Jak oddělit „zrno od plev“

V první řadě je potřeba si uvědomit, že informace k nám přicházející má dvě části, a tyto dvě části vědomě oddělit.

Prověřit si, zda emotivní část informace odpovídá faktickému obsahu sdělení, nebo zda jde o manipulaci. To nebývá vždy tak jednoduché, jak by se mohlo na výše uvedeném příkladu zdát.

Například radostné sdělení, že „radikální růst tempa inflace se zastavil“, ve skutečnosti sděluje, že inflace roste i nadále vysokým tempem, jenom už se nenavyšuje nárůst tohoto tempa.

Další případ nadšeného tvrzení, že tato žena udělala ze svého muže milionáře, určitě vzbudí úžasné emoce. Ovšem jenom na tak dlouho, než zjistíte, že tento muž předtím, než tuto ženu poznal, býval miliardář.

Posledním příkladem je nadšené sdělení, že náš Pepíček se učí dobře. Na konkrétní dotaz „Jak dobře?“ dostanete odpověď, že dobře je přece za tři, takže hurá, on prolézá.

Jakmile si uvědomíme a odhalíme různé formy manipulace v emotivní složce sdělení, doporučuji zaměřit se na dvě věci. Faktickou část sdělení nahradit takovou emotivní částí, která odpovídá skutečnému obsahu sdělení, a teprve takovou korektně opravenou emoční část přijmout a případně „posílat dále“.

No a za druhé zjistit příčiny a důvody emotivní manipulace našeho „vysílače“. Je třeba vzít v potaz i to, že může jít o prachobyčejné nedorozumění, že prostě vysílač jinak vysílal, než náš přijímač přijímal.

Nezůstávejte na všechno sami

No a pak je tu ještě jedna možnost. Navštivte mě na koučinku a budeme cestu, jak správně interpretovat emoční složku sdělení a jak na ni správně reagovat, hledat spolu. Jsou případy a situace, kdy se pohled zvenku více než vyplatí…