1. Díl: Syndrom vyhoření. Jak nevyhořet – prevence

Syndrom vyhoření je fenomén 21. století. Je jím ohrožen každý člověk ve věku od 20 do 80 let různého společenského postavení a různých profesí. A proto se stále více lidí koncentruje na prevenci, jak nevyhořet.

Sama jsem ve svých 20 letech trpěla syndromem vyhoření, emocionální a duševní vyčerpaností – pocházím z rodiny alkoholika. Několik let si moji klienti stěžují na syndrom vyhoření, oceňují mé doporučení, které jim připadají jasné, stručné a jednoduché, a náhled do problému.

Ráda bych se podělila o tato doporučení:

• Jak se vůbec projevuje syndrom vyhoření? Mnozí si ho pletou s únavou.
• Jak dochází k syndromu vyhoření osobnosti?
• Jak postupovat, pokud pozoruji příznaky syndromu vyhoření?
• Jak se vyhnout syndromu vyhoření? Jak nevyhořet?
• Koncentrovat se na prevenci je pro naši ochranu.

Vyhoření je subjektivně prožíváno jako stav fyzického, citového (emocionálního) a duševního (mentálního) vyčerpání, které je způsobeno dlouhodobým pobýváním v situacích, jež jsou emocionálně mimořádně náročné.

Vyhoření je i neschopnost vyjádřit vlastní potřeby a pocity. Ačkoli se stav vyhoření může podobat únavě, dosahuje vždy problému – pochybování o smyslu vlastní práce.

Projevuje se popudlivostí, nedůvěřivostí, člověk se cítí bezmocně, v depresi a negativním a cynickým postojem k vlastní práci zapříčiňuje manželské konflikty a ničí vztahy.

1. FÁZE VYHOŘENÍ – největším nebezpečím je vlastní identifikace s klienty a neefektivní vydávání energie, které se často pojí s dobrovolným přepracováním.
2. STAGNACE – bere už v úvahu osobní potřeby, koníčky.
3. FRUSTRACE – často se vyskytují spory s nadřízenými i počínající emocionální a fyzické potíže.
4. APATIE – objevuje se, když je člověk trvale frustrován při práci a nemá možnost to změnit. Převládá snaha udržet si místo a moc se nenamáhat.
5. INTERVENCE – je to jakýkoliv krok, který je reakcí na vyhoření a vede k přerušení koloběhu zklamání. Někdo odejde na dovolenou anebo se přestěhuje, najde si nové přátele. Někdy se člověk začne vzdělávat, aby uspokojil touhu po poznání a seberozvoji. Tento krok může také znamenat nově definovat svůj vztah k práci, ke spolupracovníkům a k přátelům.

Budu moc ráda, pokud jako vaše koučka přispěji k vašemu štěstí tím, že vám budu pomáhat změnit váš život metodou Emočních rovnic. Vaše Emoční vzorce chování je nutné nastavit tak, aby působili pro vás ne proti Vám. Určují, jak se budeme chovat a přemýšlet.