2 způsoby, jak překonat náročnou krizi

Být aktivní, umět si poradit, snažit se a být silný – to jsou vlastnosti, které jsou označovány jako pozitivní a jako ty, které se hodí v každé situaci. Obzvláště v těžkých životních situacích, o kterých se chystám psát.

Co dělat v životní krizi

Možná jste taky někdy procházeli náročným životním obdobím, které vypadalo jako bouře. Taková ta pořádná, která s sebou bere všechno kolem sebe. Boří i to, co bylo nebo se zdálo být víceméně pevné a stabilní.

Narušuje náš vztah k sobě a také vztahy s ostatními, s blízkými, s rodinou.
Když přijde krize, většina z nás zaktivuje i ty poslední síly, které v sobě máme, a začne situaci řešit. Pečlivě zkoumáme, co je třeba udělat, snažíme se. Jinými slovy, držíme a sbíráme ty padající věci kolem sebe, zachraňujeme lidi, lepíme vztahy a za každou cenu chytáme ostatní, i když i my sami máme co dělat, abychom se udrželi. Děláme maximum, i když síly už docházejí.

Být silný v krizi, „v bouři“, a jen tak se nesložit je výhodou. Zvládneme obstarat sobě a často i druhým to, co je potřeba. S klidnou myslí, i když možná ne vždy s klidným srdcem, plníme úkoly, které jsou nutné a bez kterých bychom my ani ostatní nepřežili.

Umění nic neřešit

Jenže já mám dnes pro vás trochu jiný pohled, který mě u jedné mé bouře napadl.

Nesnažte se za každou cenu tu bouři uklidnit.

A víte co? Je to těžké! Doma nás učili, že problémy se musí řešit. Nikdo nám neřekl, že můžeme někdy i nic nedělat nebo si dovolit být slabí. Říkali nám, že být pasivní znamená být slabý. A být slabý je samozřejmě špatné. Možná to taky někde uvnitř slyšíte. Říkáte si, že pořád musíte něco dělat a že je důležité mít situaci pod kontrolou. Přece nemůžu jen tak nečinně sedět a nic nedělat??

Můžete. Někdy totiž pravé umění spočívá v tom, umět ve správnou chvíli věci pustit a nechtít všechno hned za každou cenu vyřešit. Nechat bouři, ať se uklidí sama, a soustředit se na to, uklidnit sám sebe. Zastavit se a podívat se dovnitř, do svého nitra. Zeptat se sám sebe – co vlastně teď chci? Vzít si ten čas pro sebe a nechat všechno ostatní plynout.

Ruku na srdce, všechno stejně nezachráníte. Nemůžete očekávat, že budete v bouři držet všechny lidi a věci okolo sebe a zachováte si bez problémů svůj vlastní život. Stejně tak v životní krizi nemůžete udržet a opečovat všechny vztahy a zůstat v plné duševní a fyzické síle. Vždycky je třeba myslet hlavně na sebe a na péči o sebe. 

Paradox krize

A co je ještě důležité – každá bouře je příležitost. Po bouři totiž nakonec stejně vyjde slunce. A my tak dostaneme novou příležitost podívat se na všechno, co nefungovalo, a začít znovu. Tak jako v přímořských oblastech po bouři staví nové domky, my můžeme vystavět nové vztahy. Některé vztahy ukončit, jiné, nové začít, ty důležité vystavět lépe. Máme možnost dát si do pořádku i vztah k sobě samým, který také tou krizí mohl utrpět.

Slunce je příslibem nových, lepších zítřků.

Přeji hodně sil do životních bouří a hodně odvahy věci pouštět.

„Nemůžeš uklidnit bouři, tak se přestaň snažit. Můžeš jen uklidnit sám sebe a bouře nakonec přejde.“