Mám se ráda – základ osobního rozvoje

Častým problémem žen je, že se nemají rády. Nejradši by na sobě pořád něco měnily. Objektem změny může být ledacos na ženském těle. Často to bývá nos, vlasy, uši apod., nejvhodnějším předmětem zájmu bývá poprsí.

Může to ale být i intelektuální hodnota. Žena může být moc hloupá, moc chytrá, moc mazaná, moc cílevědomá, nebo naopak málo průbojná. Proč ale? Pro koho to vlastně děláme? Pro koho to chceme? Často si myslíme, že když něco na sobě fyzicky změníme, budou nás mít partner, otec, matka, děti nebo prostě kdokoliv jiný víc rádi.

Proč se nemáme rády?

V dětství jsme to slýchaly často:

  • Jsi ošklivá a hnusná. Nikdo s tebou nebude chtít kamarádit.
  • Jseš blbá. Tu zkoušku stejně neuděláš!
  • Proč se vůbec snažíš? Stejně ti to nevyjde!
  • Máš tlustý stehna. Jak sis mohla vzít tuhle sukni?
  • S touhle postavou to daleko nedotáhneš!
  • Když budeš takhle ošklivá, nikdo tě nebude mít rád.

No a my jsme poslechly. Chováme se přesně podle toho, co jsme jako děti slyšely. Řekli to rodiče a ti přece mají vždycky pravdu. Takže nám mozek radí, že když odstraníme příčinu, budou nás mít ostatní rádi. Jenže to nefunguje. Čím víc se snažíme druhým zalíbit, tím víc nás oni odhánějí. Tak kde je vlastně řešení?

Jak se naučit mít ráda

Cesta z bludiště nenávisti sama k sobě vede přes to naučit se mít ráda. Naučit se milovat svoje tělo takové, jaké ho máme. Ne pro ostatní, ale pro sebe! Naučme se být krásné samy pro sebe! Naučme se milovat svoje tělo pro to, jak nám slouží, co dělá pro nás, a ne pro to, co dělá pro ostatní.

Rozhodněme se, že budeme krásné!

Jak na to? Literatura o osobním rozvoji je plná rad, jak se naučit mít ráda. Stačí prý postavit se každé ráno před zrcadlo, usmát se na sebe a říkat si: Mám tě ráda. Jenže takhle to většině žen nefunguje. Podívají se na sebe do zrcadla, řeknou si tu větu a mozek jim vrátí, že to není pravda. Je to lež, a proto to nefunguje. Jak tedy obejít mozek? Jak mu rozpojit spoje o tom, jak jsme ošklivé, a místo nich dosadit nové, krásné?

Tři kroky k sebelásce

1) Jakou část těla mám na sobě ráda?

Najděte na sobě něco, co máte ráda. Líbí se vám vaše nehty? Uši? Pihy? Najděte si cokoliv. A začněte mozku posílat pozitivní myšlenky o tom, co na sobě obdivujete. Každé ráno se podívejte na sebe do zrcadla a řekněte si např.:

  • Mám ráda svoje nehty na rukou.
  • Miluji svoje kotníky.
  • Líbí se mi můj úsměv.
  • Mám krásné a bohaté vlasy.
2) Sebeláska s vděčností

Jděte kousek dál a dosaďte vděčnost:

  • Jsem vděčná za svoje nohy, které mě vždy donesou tam, kam potřebuji.
  • Jsem vděčná za svoje uši, které mi umožňují poslouchat zpěv ptáčků v lese.
3) Negativa obrátím v pozitiva

Zkuste si takto pohrát a obrátit pro sebe i části těla, které nesnášíte. Může to být např.:

  • Miluji svoje velké uši, protože mi pomáhají slyšet, co moji blízcí potřebují.
  • Miluji svůj velký nos, protože díky němu vycítím, když někdo kolem potřebuje pomoct.
  • Miluji svoji velkou pihu na nose, protože díky ní si mě snadno zapamatuje důležitý člověk.

Naučme se mít se rády takové, jaké jsme. Co lze změnit, změňme. Ale proč se trápit nad něčím, co za to nestojí? Mějme se rády a otevře se nám svět. Co vyzařujeme, to se nám vrací zpět, tak proč to nezkusit?

Autor metody Emoční rovnice a kouč osobního rozvoje. Dopřejte si čistou hlavu a život bez problémů. Ošklivé věci se dají z hlavy mazat a nahradit novými programy. Nová hlava pak vyrábí nové a lepší myšlenky.

ZÍSKEJTE KONTROLU NAD SVOJÍ ZLOBIVOU HLAVOU

a objevte lepší verzi sebe sama odhalením špatných programů z dětství