Pro úspěšné odstranění panických úzkostí je nezbytné pochopit příčiny a nalézt, kde tato porucha vznikla. Iniciátorem děsivých strachů a úzkostí není nikdo jiný než náš mozek.
Mozek lze chápat jako řídící jednotku, jež ovládá naše tělo podle přesných zákonů a dat, která jsou do něj vložena. V našem podvědomí jsou uloženy veškeré prožitky a informace z nich, které si mozek v průběhu života pečlivě zaznamenává. Jsou to v podstatě jakési vzorce (přijaté pravdy, závěry mozku…), jež si vyvodil z každého našeho prožitku.
Podhoubím pro vznik panických poruch jsou zejména obavy utvořené z různých traumatických prožitků, strašení dětí nebo třeba i příliš „ustaraná“ výchova rodičů (stálé upozorňování, že by se mohlo něco stát). Klíčové ovšem je to, co si mozek z těchto prožitků vyvodil a zapsal.
Vlastní panická ataka potom přichází většinou velmi náhle a neočekávaně. Nic netušící jedinec se ocitne v situaci (např. v letadle, ztratí se v cizí zemi, začne pozorovat netypický zdravotní problém, …), která je podle uložených vzorců pro něj velmi nebezpečná.
Spustí se obranná stresová reakce, která vytvoří další stresující podněty, a mozek se postupně zacyklí a zahltí, což vyvolá panickou ataku. Ta se projeví nesmírně intenzivní rostoucí úzkostí a stresem vedoucím až k panice.
Opakující se úzkostné ataky navíc vyvolají další „strach ze strachu“ z ataky. Což způsobí další drtivý zásah do naší psychiky, který ji podlomí ještě výrazněji.
Základním předpokladem je panickou úzkostnou poruchu identifikovat a uvědomit si, že se zakládá pouze na strachu, který nemá téměř vždy opodstatněné důvody. Tento strach je vyvolán mozkem na základě výše popsaných emočních vzorců.
Proto je velmi důležité, aby postižený pochopil, že tohoto strachu je možné se zbavit, a aby se sebou začal pracovat.
V minulosti jsem panickou ataku prodělal, aniž bych tušil, co se se mnou děje. Dokázal jsem ji ale intuitivně porazit. Ve svém zoufalství jsem si tehdy v průběhu ataky řekl: „Tak si se mnou dělej, co chceš, třeba mě zabij!“ a atace jsem se „poddal“. Najednou jsem uviděl, že se nic neděje a pocit úzkosti a stresu začal slábnout, až odešel navždycky.
Jednalo se však o lehčí formu ataky. U závažnějších případů to tak snadné není.
Trápí-li vás silnější forma úzkostné poruchy, je nezbytné pracovat na změně zapsaných emočních vzorců, které úzkostnou poruchu spouštějí a vyvolávají. Nebojte se proto v těchto případech vyhledat pomoc.
Emoční rovnice jsou naprosto skvělým nástrojem k práci se vzorci v podvědomí. Kouč vám pomůže efektivně škodlivé vzorce vyhledat a trvale je změnit. Změněná data v podvědomí přestanou mozku signalizovat ohrožení, čímž panickou úzkostnou poruchu vyprovodíte navždy ze svého života.
Pokud vám tato porucha komplikuje život, tak se neváhejte obrátit na kteréhokoliv z našich koučů. Velmi rádi vám pomohu trvale se zbavit těchto drtivých strachů.
ZÍSKEJTE KONTROLU NAD SVOJÍ ZLOBIVOU HLAVOU
a objevte lepší verzi sebe sama odhalením špatných programů z dětství