Uklidněte se, prosím

Ve chvíli, kdy se věci nedaří, se ocitáme v režimu boje nebo útěku.

Tento režim zapojuje náš mozek, když prožíváme stresové situace.

Hlava nás ve chvíli, kdy je naše tělo doslova nabušeno adrenalinem, přesvědčuje, že musíme něco udělat. Nebo že nedokážeme udělat vůbec nic. Boj nebo útěk.

Jedná se o frekvenci beta vln vyššího rozsahu.

Silné soustředění na frekvenci beta mozkových vln, kterými nás příroda obdařila, mělo být určeno pro krátkodobé využití.

I dnes se nám může stát, že se budeme muset bránit. Že budeme muset rychle reagovat na nebezpečí.

Proto zůstal tento režim mozku zachován.

Neuvědomujeme si, že takový stav v dlouhodobém měřítku vyžaduje příliš mnoho naší energie.

Obavy, hněv, agrese, soutěživost… to vše jsou pocity, které prožíváme, pokud se nalézáme v režimu boje nebo útěku.

Přiznejme si: to, co bylo přírodou nabídnuto jako nouzové řešení pro přežití, spousta z nás nešťastně využívá dlouhodobě.

Stáváme se úzkostnými, depresivními, máme potřebu být všemocní. Soutěžíme, nebo jsme naopak dokonalou obětí. Náš mozek je vybuzován víc, než je zdrávo. A výsledky dlouhodobého režimu ve vyšším rozsahu beta mozkových vln? Platíme příliš vysokou cenu v podobě stresu, následných zdravotních obtíží, příliš velké aktivity naší hlavy.

Prožíváme realitu, která se nám promítá stále dokola.

Pokud jsme lapeni ve vysokých frekvencích našeho mozku, do nervového systému se nám dostává jen velmi málo nových informací, které bychom právě k řešení potřebovali.

Ve stavu nouze se soustředíme jen na tři faktory: čas, tělo a prostor. Realita se tak zdá být pevná a neměnná. Nevytváříme v sobě místo pro nové informace, pro jiný prostor. Pohybujeme se na stále stejné půdě.

Mozek jede stále v rámci těch emocí stresu, strachu a boje, které právě prožíváme. A právě tyto emoce nám nemohou poskytnout řešení, poněvadž jsou produktem naší minulosti.

Jak tedy vystoupit ze začarovaného kruhu?

• Ve stresové situaci si uvědomte, v jakém módu se nacházíte.
• Dovolte si procítit, uznejte, že moudré řešení není dostupné v současném stresovém režimu.
• Neanalyzujte (kdybych šla dřív, to kino bych stihla; možná by stačilo vyjít o 5 minut dřív, kdyby mě nezdrželi).
• Právě analyzování situace je známka režimu v beta vlnách. A beta vlny řešení nemají. Pouze další stres.
• Zaznamenejte svůj pocit (je mi to líto, stydím se, připadám si neschopná, trapná, sakra, jsem opravdu naštvaná!).
• Uvolněte se. Tolikrát jsme slyšeli větu: „Uklidni se.“

Dokážete si už nyní trochu uvědomit, jak moc je pravdivá?

Zeptejte se sami sebe, jak by se vám líbilo, aby situace probíhala dál. Jaké byste si přáli řešení. Jak se po vyřešení nepříjemné situace chcete cítit. A možná, jak se chcete cítit již během řešení.

Dejte si kávu nebo dobrý čaj. Několikrát se nadechněte a vydechněte.
Udělejte cokoli, co vás vrátí do uvolnění, které je známkou nižších frekvencí mozku. V nich se totiž nalézá řešení. Bez boje, bez stresu.

Pokud jsou pro vás určité situace příliš stresové (je rozdíl mezi zmeškaným vlakem na dovolenou a zmeškaným promítáním v kině, o které jsme vlastně ani nestáli, i když obě situace mohou zpočátku jako stresové vypadat), poznamenejte si je pro pozdější práci.

Stejně tak situace, které se vám opakují častěji, jsou známkou emočních zápisů, s nimiž se zřejmě nesetkáváte poprvé.

Opakující se situace jsou právě výsledkem zacyklení mozku, kdy nenašel řešení, a proto nám minulost přehrává znova.

V těchto případech vám může být nápomocen koučink pomocí metody Emočních rovnic.

Můžete se konečně naučit, jak rychle a jednoduše ukončit svou vnitřní nepohodu.

Spolupráce s koučem vám může ukázat souvislosti mezi událostmi, které jste prožili a stále prožíváte.

Ukažte své hlavě, jak si svoji budoucnost přejete prožívat.

I vy můžete změnit svá emoční nastavení a přispět k tomu, že se realita bude odvíjet podle vašich plánů.